Cestovatelské cíle

CaliforniaJsem přesně opak toho typu člověka, který se od ledna těší, jak si vezme v srpnu nebo v září (protože je to levnější) dlouhých čtrnáct dní dovolený z práce a deset dní z toho pak proleží na oblázcích v Chorvatsku a za rok si dá all-inclusive v Tunisu.

Jsem typ člověka, který hledá a najde.

Hledá možnosti a cesty, jak se podívat na druhý konec světa za peníz takřka stejný jako výše popsané destinace. Samozřejmě, někomu vyhovuje právě ta jednoduchost cesty do Chorvatska nebo Itálie, někdo má již závazky v podobě hypoték, leasingů nebo koneckonců rodiny, ale my, kteří tyhle závazky nemáme, máme naopak možnosti, o kterých se nemusíme nechat jen zdát.

Finance hrají podstatnou roli, to uznávám, ale myslím, že stačí chtít, mít tu vůli dosáhnout svého. Na místě se dá nějaký čas pobýt, najít si práci v Burger Kingu, vydělat si nějaký ten dolar nebo juan na cestu zpátky. A tadáá jste třeba na nule. Nechci, aby to působilo příliš poučně nebo naivně, ale myslím, že ve zkratce se to takhle popsat dá. Nemyslíte?

Možná moje cíle budete považovat ze vskutku smělé, ale v době Couchsurfingu, Airbnb, vyhledávačů levných letek a internetu plného tipů a rad to nemusí být zase tak extra velký problém.

Sepsal jsem si několik destinací, které bych chtěl v blíže nespecifikovaném období (třeba i mnoho let) navštívit.

Projet transsibiřskou magistrálu, minimálně jedním směrem a po cestě smočit nohy v Bajkalu

Trans Siberian RailroadO tomhle sním už několik let. Je tomu pár let, co jsme si s dvěma kamarády řekli, že tohle jednou uskutečníme. Jet týden z Moskvy nebo Petrohradu přes Ural, celou Sibiř i Mongolsko až do Vladivostoku k Pacifiku ve vlaku plným Rusů, dávat si ruskou vodku a vařit v samovaru, to musí být prostě nezapomenutelné. Navíc tuhle trasu v roce 1917 zdolal můj praděda, když byl v československých legiích, takže prostě musím.

Zkusit dojít k Magic Busu No.142 na Stampede Trail na Aljašce

Magic Bus

Viděli jste film Into the Wild a nebo jste četli knížku se stejným názvem od Jona Krackauera? Jo, tak přesně tohle mě láká. Z místa už se od roku 1992, kdy zde skonal Alexander Supertramp se stalo kultovní místo, nicméně cesta k němu vede pořád stejně složitá. Celý den z nejbližšího checkpointu přes mokřady, kopce a hlavně dvě řeky, pak zde přespat a druhý den se pokusit vrátit. Snad to nebude znít srabácky, že sám bych do toho fakt nešel, proto doufám, že se mi někdy podaří najít někoho se stejným cílem.

Navštívit bez pomoci cestovky (třeba s místním průvodcem) Černobyl

Chernobyl

Z tohoto výčtu je to místo, o kterém přemýšlím nejdéle. A přitom je vlastně nejdostupnější a nejblíže. Teď je teda Ukrajina poznamenána válkou, ale možná právě proto může být výlet do Černobylu o to zajímavější. Vlakem do Kyjeva se dá dojet za den, na místě sehnat někoho místního, kdo se vyzná a pak se tam nějak dostat. Projít si ty prostory kolem sarkofágu a navštívit město duchů Pripjať.

Projet autem Californii a národní parky na západě USA

California

Největší lážo z tohoto výčtu. Přiletět do LA, půjčit si auto a pak jet po předem naplánovaný trase od parku k parku, od města k městu, přespávat v Travelodge nebo Motel6 se jeví být jako pohodička a taky, že určitě je. V USA už jsem se autem něco nacestoval, takže vím dobře, co přesně od toho očekávat.

Strávit aktivní dovolenou (surfing, skydiving, …) na Havaji

Surfing_Hawaii

Po pořádné práci pořádná odměna. Věřím, že tohle místo se mi podaří navštívit co nejdříve, když už tam na té západní polokouli budu. Letenka na LAX a pak do Honolulu je tou nejmenší překážkou – Skypicker si s tím poradí. Pak už jen se na místě ubytovat a další postup je věcí improvizace, ptaní a googlování J Je krásné spočinout na pláži Waikiki Beach, ale ještě hezčí je tam surfovat, nebo se o to aspoň pokusit. Z vlastní zkušenosti, když jsme se o to pokoušeli na Floridě, že surfing není žádná sranda, proto by se hodil nějaký instruktor a ideální vlny J Od doby, co jsem viděl kamarádovu fotku, jak si dal padákem seskok nad jedním z havajských ostrovů jsem si řekl: „Aleši, sakra, to dáš taky!“

Projet napříč celou Kubu, čím dřív, tím lépe, protože se z ní začíná pomalu zase stávat americké letovisko 

Cuba

Od roku 2014 nastává oteplování vztahů mezi Havanou a Washingtonem. Fidel to má prakticky za sebou, jeho brácha Raul téměř taky a tak se jestřábi z USA chytli příležitosti, odbourali letitá embarga, která dělala z Kuby to, proč se stala kultem a začínají jí měnit na další z komerčních destinací pro tlusté Amíky, aby měli v létě kde se válet. Nemyslíte však, že by bylo lepší nechat to pěkně po staru, jak na to byli lidé poslední desetiletí zvyklí. Chatrče a celková syrovost tohoto ostrova mě strašně láká a chce se tam zajet podívat, dokud tenhle skanzen reálného socialismu v karibských podmínkách ještě jaksi přežívá.

Popít whisky v destilérce Laphroaig na ostrově Islay ve Skotsku

Laphroaig

Je tomu asi tři čtvrtě roku, kdy jsem se potka se starým známým, spoludobrovolníkem z Londýna Petrem. Zašli jsme spolu po necelých třech letech do baru a mimo jiné pili jednosladovou skotskou whisky Laphroaig. Chuť a celý příběh, který jsem k tomuto drinku od Petra dostal, mě natolik uchvátil, že jsem si posléze koupil jednu lahev a druhou pak dostal od kamarádů k narozeninám. Nic podobného jste nepili, to vám zaručuju. Leda tak jinou whisky ze stejného ostrova. Nepovažuju se za fundovaného znalce whisky, ale co se týče tvrdého alkoholu, piju s chutí vlastně jen právě tento druh whisky. Snobárna? Nikoliv! Doma si dám, například k psaní, jednoho dva panáky týdně a tu jednu skleničku usrkávám třeba půl hodiny. Shodou okolností Petr dělá s přáteli zájezdy právě na ostrov Islay a tráví zde několik dní procházením tohoto malebného místa a navštěvováním destilérek s následnou koštací. Petře, jen počkej, brzy vyrazím s vámi.

Stanout na půdě Antarktidy

Antarktida

Myslím, že to by byl top mého cestovatelského snu. Z Argentiny dojet expediční lodí na okraj Antarktidy. Pozorovat jak se trhá ledovec velikosti menšího newyorského mrakodrapu a jak kolem majestátně proplouvá Plejtvák obrovský. Velryby se mi snad podaří pozorovat v Kanadě. Poté strávit aspoň jednu noc na tomto posledním kontinentě. Já vím, je to totálně nejdražší sranda, kterou si můžu dopřát, ale věřím, že tohle bude stát za každý cent.

Pozorovat polární záři

Northern Lights

Tohle se mi podaří asi nejdříve. V Kanadě, zvlášť v zimě a navíc v horách je prý tento nebeský jev poměrně běžnou záležitostí, takže se už nemůžu dočkat těch modrých, červených a zelených světelných proudů. Ještě by to chtělo spřízněnou duši, láhev šampaňského a pozorovat to v objetí. Třeba se jednou zadaří J #NeskutecnaRomantika

Projít část Pacific Crest Trail (dva tři dny chůze)

PCT

Je to klišé. Od filmu a knížky The Wild se objevilo mnoho lidí, kteří by to taky chtěli zkusit. Projít celou PCT od Mexické hranice k té kanadské je úkol na hranici lidských možností, ale dát si dva tři dny chůze může být ve dvou docela příjemným zážitkem. Ze všech vypsaných cestovatelských cílů je tento asi ten, po kterém toužím nejméně, ale i tak po něm toužím.

FullSizeRender

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s