Co se hudebního vkusu týče

TGAK osobnosti každého z nás, zejména z nás mladých, nebo aspoň mladých duchem, patří hudba, specifická hudba. Hodně lidí říká, že poslouchá všechno, což je samozřejmě kec, protože všechno neposlouchá nikdo. Ať si to přiznáme nebo ne, tak hudba formuje každého z nás. Někoho víc, někoho méně. Někdo bere image svého top interpreta nebo skupiny jako předobraz sebe samého, týká se to zejména punkáčů, metalistů a hoperů. Taky jsem dřív nosil trička NOFX  – Heavy Petting ZOO, ale s věkem jsem z toho vyrostl. Nicméně spojitost módy a hudby mi jedna zůstala do dneška.

Hard Rock Café, moje závislost

HRC1Od léta 2010, kdy jsem navštívil Hard Rock Café v Praze (jedno z nejhezčích na světě) si mě tenhle brand úplně získal. Od té doby, ať jsem, kde jsem, musím v tom daném městě prostě do HRC zajít, dát si tam pivo, drink nebo burger a hlavně koupit tričko s tím legendárním logem a motivem vztahujícím se k danému místu. Stala se z toho taková moje malá sběratelská závislost. A čím víc jsem začal cestovat po světě, zejména pak po USA (kolébky HRC), trička v mojí garderobě začala pomalu přibývat a dnes už jich mám asi 14. Přiznám, že dvě mi byly přivezeny kamarádem, ale to na sbírce nic nemění.

HRC2První bylo tedy, jak už jsem napsal z HRC v Praze a tenhle exemplář mi vydržel single celé dva roky, než jsem odjel pracovat do Londýna. A pak už počet triček narůstal exponenciální řadou. Snažil jsem se vybírat tak, abych neměl vždy dvě stejný, ale tu bílou nebo černou klasiku můžu mít klidně víckrát. A tak to šlo ráz na ráz: Washington DC, Miami, Key West, Orlando, New York, Philadelphie, Hollywood (přivezl Ondra), Houston, San Antonio, Niagara Falls Canada, Mnichov a opět Ondra mi přivezl další kousek z Bangkoku. Dalšími cestami po světě si bude sbírka stále více rozrůstat, to vám slibuju! Ke každému tričku se vztahuje vlastní malý příběh a tak mi napadá, že bych vás čtenáře mohl vyzvat, kdo mi koupí tričko z místa, které ještě nemám a pošle? Tím by ta sbírka získala zase trochu víc příběhů… Výdaje samozřejmě hradím 🙂

Ale teď zpátky čistě k muzice. Myslím, že přes hudbu lze poznat aspoň trochu povahu člověka, byť to není samozřejmě nijak dogmatické, ale leccos napoví. Rozhodl jsem vypsat zde několik skupin, které nejsou jen v mém oblíbeném playlistu jen několik měsíců, ale které tam přetrvávají už roky a teď z fleku můžu říct, že i kdybych jedno vybrané album jedné ze skupin poslouchal šestkrát dokola, tak se mi prostě nezají.

The Gaslight Anthem (New Jersey, USA)

TGA

Naprostá jednička. Kdybych měl všechny moje oblíbené interprety seřadit, tak Brian Fallon s TGA bude na špici, pak dlouho nic a pak teprve všechno ostatní. Psalo se 8. září 2014, bylo ráno, ležel jsem na matraci v domě v River Plantation v Texasu, kde jsme pracovali přes léto a pouštěl si TGA, když v tom jsem si řekl, že bych se mohl kouknout na tour dates, jestli náhodou nebudou hrát někde, až budeme na cestách po USA v následujících dnech. A hle 17. září Buffalo. Jo a my tam přesně v ten den budeme! A to víte, za několik minut jsem si online koupil lístky! Do té doby se mi jejich koncerty na území ČR smolně vyhýbaly. V roce 2011, když hráli na prvním ročníku Prague City Festivalu jsem zrovna dělal přijímačky na politologii a o dva roky později, když byli na Rock For People, tak jsem byl pro změnu v USA. No koncert to byl naprosto úžasnej. V létě 2015 si dali zastávku i v Roxy v Praze a to si pište, že jsem byl v první řadě! I když si teď dali blíže neurčenou uměleckou pauzu, ale vím, že se jednou s Brianem potkám a dám si s ním selfie a pak budu moct v klidu umřít 🙂 .

Biffy Clyro (Skotsko)

Biffy Clyro

Skotská úderka! Opět Roxy a opět Aleš nastoupen v davu…Vedle TGA jediná zahraniční skupina, jejíž téměř všechny texty znám nazpaměť. Stačí si projet několik živáků na YT a hned vám bude jasný, proč je tahle banda označována za jednu z těch, co dělá nejlepší živé vystoupení plné energie a entuziasmu a navíc do hloubky propracovaná muzika s inteligentními texty.

Muse (Anglie)

Muse

Troufnu si říct, že tu není nikdo, kdo by je neznal. Nemá smysl asi více představovat. Jejich koncert na Rock for People 2010 řadím mezi tři nejlepší, na kterých jsem kdy byl. A hlavně záznam u koncert ve Wembley – HAARP je prostě dokonalost sama!

Bruce Springsteen (New Jersey, USA)

bruce-springsteen

Jeden z největších matadorů rockové historie. Na koncertě v Edenu 2012 jsme z jeho neutuchající energie v jeho skoro sedmdesáti letech během tří hodinového koncertu, nemohli spustit oči. Stejně stará sestava E Street Band jakbysmet. Když zahrajou Dancing in the Dark, Badlands nebo Born to Run vždycky jde volume doprava! Nebo pak na podpoření nostalgické či melancholické nálady si pustit větší jistotu, než My Hometown.

Rolling Stones (Anglie)

Rolling Stones

Co víc dodat. Myslím, že už název sám o sobě má plnou vypovídající hodnotu. Nesmrtelní kluci. Až jednou bude na Zemi atomový výbuch, tak přežijou jen švábi a Keith Richards. Tolik legendárních songů, co za sebou za těch padesát let nechali, to je až neskutečný výčet.

NOFX (California, USA)

NOFX

Jo, byl jsem na zákaldce a na střední tím vzdorným víkendovým punkáčem. Poslouchali jsme spoustu skupin jako Bouncig Souls, Anti Flag, No Use For a Name, Nirvana, ale NOFX mi z toho prostě tak nějak utkvělo nejvíc a rád si některou starší desku pustím rád znova. Jo a to černý vytahaný tričko Heavy Petting ZOO mám pořád! Mimochodem, na jejich koncertě se mi v pogu podařilo potratit hodinky a čepici!

Lake Malawi (Charlie Straight, Česko)

Lake Malawi

První kontakt s touhle skupinou (toho času Charlie Straight) jsem měl shodou okolností v letadle z Prahy do Londýna v roce 2012, kdy jsem seděl takřka vedle Alberta Černého. Jejich muziku jsem znal víc, než okrajově. Při vystupování jsme prohodili pár slov. Poté měli dva koncerty v Českém domě v průběhu olympiády. Udělal jsem s klukama rozhovor. S Albertem jsme si docela sedli, pokecali. O pár měsíců později jsem s nimi dělal další rozhovor, tentokrát do jiného média a opět jsme si dobře pokecali. Od té doby jsme se potkali několikrát i mimo pracovní záležitosti a vždycky se těším na další koncert, protože hudbu, kterou dělají, teď už s Lake Malawi tak nějak překračuje hranice naší domoviny a hlavně mě dost baví.

Tři Sestry (Česko)

Tři Sestry

Jsem kluk původně z vesnice a Fanánkova muzika tak nějak ke koloritu vesnice patří. Ne nadarmo jsem na koncertě Sester byl přesně devětkrát. Kdybych měl však vytáhnout jednu českou skupinu tvořící v rodném jazyce, Sestry by to u mě pravděpodobně vyhrály/i. Živé koncerty jsou vždycky dobrá hlína a to penzum koncertů, co za rok objedou, to je něco neskutečnýho. Texty mají hlavu, patu a vtip a to oceňuju.

Iné Kafe (Slovensko)

Ine Kafe

Pro mě jasná jednička, co se slovenských bratří týče. Na kafáčích jsem vyrůstal a když v roce 2009 oznámili konec kariéry a já nebyl na rozlučkovým koncertě, dost mě to rmoutilo. Avšak na comeback se nemuselo čekat dlouho a teď zase jedou jeden koncert za druhým. Už to sice není co to bývalo, co se hudby týče i mého vztahu ke kafáčům, ale vždycky si je poslechnu rád i ten koncert si pořád dokážu vychutnat a zazpívat si s nimi staré dobré fláky z přelomu tisíciletí.

Už jsem trošku vyměkl

V dnešní době už jsem maličko vyměkl, poslechnu si leccos, dokonce i něco z toho hip hopu či rapu, pokud to má hlavu a patu nebo melodii. Jmenovat můžu třeba Atmo Music. Ne, na Rytmuse nebo Wiche bych dobrovolně sice pořád nešel, ale nehejtuju to, tak jako dřív. Nějakému ultra metalu taky sympatie nechovám, koncerty nevyhledávám, ale uznávám. Ale když kamarád-metalista vezme na squash třeba Accept nebo Halloween, hraje se to rozhodně líp, než kdybychom tam poslouchali Evropu 2 a to se počítá.

Obecně se dá říct, že nejvíce uznávám skutečnou hudbu. Pod tímhle pojmem si představuju systém, kterému dal jako jeden z prvních vzniknout Buddy Holly se svou kapelou, tedy bicí, basa, kytara/y a zpěv, popřípadě dechový nebo klávesový nástroj.

Hudba, která mě v posledních řekněme třech letech oslovila a baví, je převážně alternativní rock, britpop, indie rock. Jako hlavní zástupce lze jmenovat například: The Killers nebo Brandon Flowers single, Wolf Gang, We the Kings, All Time Low, Foster the People, Kodaline, Capital Cities, Neon Trees, Two Door Cinema Club, The Shins, Mumford and Sons, Young the Giant a v poslední době hlavně The Libertines, no a takhle bych mohl jmenovat do aleluja.

FullSizeRender

 

Jaký je váš hudební vkus? Napište do komentářů…

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s