14/21 Work and Travel 2014 – Tour de Texas! Část druhá…

IMG_0563Po probuzení v hotelu v San Antoniu byl plán na celý den předem jasný. Jet směrem na Austin a po cestě navštívit dva přírodní parky: Jacob’s Well a Hamilton Pool. První jmenovaný je pouze jakási skála a malým jezírkem, avšak nesmírně hlubokým – prý adrenalinové místo na skákání právě z té skály. No jasně, tam se prostě jet musí! Druhé místo není žádný bazén, nýbrž přírodní vodní nádrž obklopená ze dvou třetin skálou a vodopádem – podle obrázků, Googlu a prospektů krása nesmírná. Pak nás čeká, podle plánů, celonoční tah Austinem a proslavenou 6th Street, něco jako Dlouhá v Pze nebo Stodolní v Ově. IMG_0554K Jacobs Well vedá taková, ne úplně jednoduchá cesta různými křovinami, přes kameny, nahoru dolů, dobrý kilometr a jdi to v žabkách. Došli jsme, sundali svršky a vrhli se do chladné vody. I přes relativní nedostupnost místa už zde bylo poměrně hodně lidí. Při pohledu z vody na skálu, odkud se skáče, se zdálo být, že je to úplně na pohodánky, a že holka, která se díky hecování kamarádů odhodlala vylézt nahoru, jen dělá Vlastu. Když už jsem tam byl, musel jsem si to taky jít zkusit. Spolu se mnou se k tomu odhodlal už jen Petr, Slováci se báli 🙂

Ono varování, že tam od roku 91 umřelo po pádu na skálu XY lidí není zrovna povzbuzující. Abych vám to popsal. Skála není nikterak vysoká, nějakých šest metrů, řekl bych, ale pod vámi je velký výčnělek, který se musí přeskočit. Nepříjemné je, že to kamenivo, na němž se stojí je poměrně hladké a spolu s mokrými chodidly se příliš nekamarádí. Nejdůležitějším aspektem zůstává místo dopadu. Kdyby se skákalo do jezera nebo moře, tak to dám i deseti metrů třeba s rozběhem, ale tady je nutné trefit se díry s průměrem asi tři nebo čtyři metry, která je sice 37 metrů hluboká, ale všude kolem je vody lehce nad kolena, čili k neštěstí je setsakra blízko. Dal jsem to nakonec třikrát jen po nohou, abych to vůbec trefil. Byl tam však týpek co tam házel šipky pozadu. Nedivil bych se, kdyby to číslo s počtem smrťáků se navýšilo právě o tohohle šílence.

IMG_0591Pokračovali jsme do dalšího státního parku – Hamilton Pool. Zdejší prostředí už bylo jaksi více turistické. Placené parkoviště, vyšlapané cestičky a spousta lidí. Nicméně i přes to, prostředí naprosto nádherné. Jen ten vodopád nikde. Bylo asi sucho. Voda jaksi zelená, ale neva, koupačka to byla příjemná a každému, kdo do těchto končin zavítá, tohle místo vřele doporučuji.

IMG_0624Tady se naše parta potkala s partou druhou tvořenou z přítelkyně, naší kamarádky a jednoho sourozeneckého páru. Chvilku jsme společně pobyli a naše grupa po chvíli vyrazila směr Austin. Ubytovali jsme se v motelu a druhá parta chvíli po nás taktéž. Ale to bylo už domluvené. Večer jsme pak společně vyrazili na noční 6th Street prozkoumat místní bary a kluby. Všude mraky lidí a chlastu. Něco jsme si prošli, popili, zkusili si místní rodeo – tak aby ne, v Texasu a jeho hlavním městě a vydali se pak na cestu zpátky k hotelu. Nejsem moc párty člověk, mám spíš rád klid, rozumnou zábavu na úrovni, nekonečné noční tahy nevyhledávám a proto mi tohle bohatě stačilo.

IMG_0704Druhý den ráno jsme si dali ještě takové malé poznávací kolečko po Austinu, hlavně pak jsme se vydali prozkoumat místní Capitol. Každý americký stát má totiž svůj Capitol, ne nepodobný tomu v DC a ten austinský je prý nejvyšší. Možná právě z této stavby si brali inspiraci tvůrci prvního dílu Mafie, neboť prostory Capitolu mi ty lokace až nápadně připomínaly.

Na závěr dopoledne a před cestou domů, zpátky do Houstonu jsme si ještě vyjeli na vyhlídku na celý Austin, nafotili tady pár fotek aspirujících na Pullitzerovu cenu a vyrazili směrem na východ. Po cestě nabrali béňo – deset galonů za třicet dolarů. Nicméně cestu jsme maličko podcenili a i s přispěním ztráty času při rozvozu všech členů posádky různě po houstonské aglomeraci se mi prostě nepodařilo auto vrátit včas.IMG_0723

Ráno jsme tam vyrazili i s Debbie, Markem a přítelkyní a dali si pořádnou a vydatnou americkou snídani v iHopu vedle dálnice složenou z vajec, slaniny, restů, párečků, džusu, kafe a lívanců se sirupem.

IMG_0769

Tak skončila naše třídenní anabáze po malé části Texasu. Docela mě mrzí, že se nepodařilo navštívit Dallas a jeho okolí, ale doufám, že tento nedostatek brzy napravím 😉

Ještě zpátky k naší mexické anabázi. Hranice protíná dvě města. Na americké straně město Laredo a na mexické Nuevo Laredo. Obě dvě města jsou však pro pohodlné Amíky takřka zapovězená a vyhýbají se jim jako čert kříži. Asi dobře vědí proč. Po tom důvodu jsem však začal pátrat až posléze, až jsme se vrátuli zpátky do Houstonu. Zejména to mexické město je jedno z nejnebezpečnějších na Americko-Mexické hranici vůbec. Jedná se o nechvalně známé překladiště drog mezi Jižní Amerikou a USA. Všichni (barmani, policajti, obsluha obchodů, i normální civilisté) jsou v jenom velkém holportu s místními drogovými gangy a kartely. O střelbě nebo výbuších aut se díky tomu, že je to běžnou rutinou, už ani nemluví. Doslechl jsem se, že o pět bílých kluků by tam byl docela zájem a pravděpodobně bychom tam celou noc v bezpečí nepřežili. V lepším případě by nás někdo unesl na výkupné, v horším bychom byli použiti na náhradní díly, i když nevím, kdo by toužil po játrech východního Slováka 😀 😀 No, ještě, že jsme tou hranicí prošli zpátky do USA. Teď už jen projít korejskou hranici a mám to komplet 😀

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s