4/21 Důležitý rok 2012 (část druhá)

IMG_1976V listopadu jsem prošel prekurzem k plavčickým zkouškám. Ono se tím prekurzem docela straší, takže jsem z toho měl dost obavy, ale nakonec to bylo v klídku. Prekurz spočívá v tom, že musíte uplavat 300 metrů, vylovit pětikilovou cihlu ze čtyř metrů a plavat na zádech zpátky tu pětadvacítku. Pak krátký pohovor v angličtině a je to.

IMG_1975

Do školy jsem v té době chodil už jen tak z povinnosti a setrvačnosti a vynechávání přednášek se pomalu stávalo běžnou záležitostí. Pamatuju si, jak jsem v prváku „zapek“ jednu přednášku a místo toho šel do kina. Tehdy jsem si připadal jako strašný záškolák. Místo školy jsem chodil na různé brigády, to velkoskladu autosoučástek, na Viktorku Plzeň a pořád jsem leckams psal. Jednoho listopadového večera jsem tak seděl v našem squatovém bytě, kde nás bydlelo pět kluků, u notebooku a ze zvědavosti jsem se díval na nabídky práce všude možně v médiích, a co čert nechtěl, narazil jsem na nabídku práce na pozici redaktora v České televizi. Vytvořil jsem tedy životopis, napsal motivační dopis a poslal na příslušná místa s tím, že i teoretická představa toho, že právě já bych mohl dělat v televizi je totálně absurdní.

Česká televize: Přišel, viděl, zkusil, odešel…

IMG_1974Přišel den, kdy děti chodí strašit čerti a já měl dopoledne telefon z neznámého čísla. Volal mi Adam Komers, tedy člověk toho času zodpovědný za regionální redakce České televize, zda bych mohl další den ráno přijet do Prahy na Kavčí hory na pohovor. Řekl jsem si proč ne, aspoň se podívám, jak to tam vypadá. Pamatuji si, jak přišel s úplně červeným nosem (strašně mrzlo) do kanceláře, dostal jsem čaj a docela dlouho jsme si povídali. Dostal jsem za úkol jít do redakce a domluvit si termíny, kdy natočím pilotní reportáže, podle kterých se posoudí, zda na to mám nebo ne. Slovo dalo slovo, nějak jsme se domluvili, natočili jsme jednu repku, která byla přijatá kladně. Měl jsem ale natočit ještě jednu, ale ta byla naprosto otřesná – o psím útulku. Takže další pokus, který se docela povedl, a to mě nasměrovalo k tomu, že jsem na konci roku 2012 dostal práci jako redaktor České televize. Prý jsem v nepřímém souboji porazil jistou slečnu, která se o stejnou pozici ucházela a už měla předchozí zkušenosti z TV Nova.DSC_0327

V tu chvíli jsem byl na jakémsi osobním žurnalistickém vrcholu, ale úplně jsem si nedokázal představit do čeho to vlastně tak bezhlavě a po hlavě jdu, ale jelikož prý moje „díla“ posuzoval i Petr Mrzena – šéfredaktor zpravodajství ČT, tak to asi bylo fakt v pohodě. Oslavili jsme Vánoce a Nový rok a hned pěkně druhého ledna jsem nakráčel do redakce, kterou jsem shodou okolností měl asi dvě minuty chůze od bytu/squatu, kde jsem bydlel. Vzpomínám si, jak můj kameraman buď marodil, nebo měl dovolenou – prostě tam nebyl, tak se mým kameramanem stal o něco málo starší kluk, produkční Broňa a jeli jsme točit. No ono se řekne: „Jedeme točit“, ale tady nastává to nejtěžší na práci televizního redaktora. Takový redaktor musí DENNĚ přicházet s náměty na to, co se bude ten den točit a hlavně, aby se to dalo odvysílat. DENNĚ! Redaktor musí mít dokonalý přehled, co se v okolí děje, mít znalosti kraje, znát souvislosti, vztahy mezi lidmi i institucemi, umět improvizovat – to je důležitá vlastnost , nebát se komunikovat, být akční a tak dále a tak dále. No a mě jakožto úplnýmu začátečníkovi k těmhle vlastnostem chybělo mnoho, ale šel jsem do toho prostě naplno. Nebyl čas na nic. Přišel jsem před šestou domů, podíval jsem s klukama z bytu na sebe v televizi, zasmáli jsme se, udělal si nějakou rychlou večeři, sprcha a nastala rešerše internetu, co tak asi budu točit zítra.

DSC_0405Druhý den v osm ráno jsem poslal námět z večera ke schválení a když jsem měl štěstí, byl námět akceptován, ve více případech však zamítnut, takže nastaly minuty s potem na čele, kdy jsem lovil na poslední chvíli, co by se dalo točit a mnohdy ani druhý pokus nebyl úspěšný. Tady si teprve člověk vyzkoušel, co je to pořádný tlak a stres. Když jsme se pak k nějakému tématu dobrali, nastalo obvolávání lidí a zjišťování detailů k danému tématu. Tu se musel vyjádřit hejtman (dnešní ministr vnitra – k roku 2015), tu primátor a jindy spousty dalších zainteresovaných lidí. Nebylo výjimkou, že někdo úplně zásadní ten den neměl čas nebo nebyl vůbec přítomen v dojezdové vzdálenosti, takže ten domeček z karet, který jsem si ráno v potu tváře začal stavět, se začal silně otřásat v základech. Na řadu nastoupila improvizace a muselo se z toho prostě vytřískat maximum. Kapitolou samo pro sebe se staly moje legendární stand-upy! Myslím, že silvestrovský díl přeřeků a žbleptů by se dal postavit jen z mých vystoupení!! 😀

Projezdili jsme během dne kde co a všechno natočili. Po cestě jsem si dával dohromady scénář, jak asi finální reportáž bude vypadat a jak to všechno půjde za sebou, aby to bylo koukatekný a srozumitelný. A ten čas od těch deseti hodin do cca tří kdy musel být materiál nabrán ke zpracování, byl víc, než často šibeniční. Dejme tomu, že jsme všechno úspěšně nabrali, dojeli ve čtyři do redakce a nastala chvíle, kdy jsem si celou reportáž postavil kousek po kousku. Vybral jsem si respondenty, kdo co říkal, napsal „asynchrony“ (to je to, co říká redaktor v pozadí reportáže) a dali jsme se Vašíkem (kameramanem) do stříhání. Nejpozději v půl šesté muselo být hotovo a odesláno. Teď nastaly chvíle modlení, kdy jsme v jednom programu sledovali, zda naše celodenní úsilí vůbec do vysílání projde. No a takhle to šlo den po dni, týden po týdnu, furt pryč.

U televizního redaktora není neobvyklé, že točí v noci nebo brzo ráno, i mě to potkalo. Čekat s partou aktivistů na výsledky referenda do půl jedné do noci nebo jet v pět ráno k bouračce. Od téhle doby obdivuju práci televizních redaktorů, protože to, co musí vydržet, je kolikrát na hranici fyzickýho i psychickýho vyčerpání, neustálý tlak, telefony, emaily a zase tlak, zejména pak na správnost sdělení, protože i například za sebemenší odvysílané přeřeknutí, které mění obsah sdělení, můžou být i velké problémy.

Zajímavý zážitek nastal v jeden zimní den, kdy Viktorka Plzeň hrála zápas Evropské ligy proti Neapoli. Už dlouho dopředu bylo avizováno, že přijedou italští tifosi – prostě chuligáni a může dojít k nějakým střetům. Byl jsem tedy vyslán na zápas. V průběhu utkání jsem dostal od policejní mluvčí echo, že k něčemu došlo. A jéje, to, čeho jsem se obával, nastalo. Začal jsem se tedy pídit po podrobnostech od mluvčího klubu – nic nevěděl, mluvčí policie i záchranky, policejních týmů kolem stadionu. Nakonec z toho byl živý telefonát do hlavního vysílání ČT24. A teď si to představte. Je několik stupňů pod nulou, jsi už pár hodin venku, v hlavě pár kusých informací o tom, co se stalo, telefon na uchu, kde slyšíš vysílání a v tom moderátorka pronese něco ve smyslu: „S podrobnostmi se z Plzně hlásí kolega Aleš Malár!“ Tak a teď aspoň minutu souvisle se zmrzlou pusou a bez jakýchkoliv poznámek mluv! 😀

Téhle práci, ze začátku zvlášť, je potřeba věnovat o hodně víc, než sto procent, což mně se nedařilo a tak došlo na přelomu března a dubna k tomu, že jsem v redakci skončil.

Hřála mě však příjemná vyhlídka toho, že za nějaké dva měsíce balím kufry a tadáááá za Atlantik.

Na tu dobu jsem se zašil do již zmíněného velkoskladu autodílů, protože vidina toho zůstat dva měsíce bez práce, se mi dost příčila.

Děkuju jí, že to vydržela a podpořila mě…

IMG_3055

Jak se blížil datum odletu, víc a víc jsem si uvědomoval, jak jsme s přítelkyní na sebe zvyklí a fixováni a čtyřměsíční odloučení bude asi fakt náročný, ale tvrdě, až sobecky jsem si šel za svým, za což jí teď zpětně patří obrovský dík, že mě v tom podpořila a vydržela to, byť bylo naprosto zřejmé, že není vůbec ráda. Přesně tak se má správná žena zachovat a toho si moc vážím a budu vážit už navždycky. Koneckonců už vím, že přesně tak bych se teď (i s přihlédnutím na životní zkušenosti, které následovaly o rok a dva později) zachoval i já. Důvěra a podpora, to je to, co vztah mezi mužem a ženou stmelí a udrží pohromadě v tom nejpevnějším svazku!

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s