Keep door closed because (a obrázek medvěda). Přesně s tímhle nápisem se tu setkávám takřka na každém rohu. I popelnice mají speciální víka, které medvěd neotevře. Naštěstí je ale zima a tyhle postrachy místních hor je prakticky nemožné potkat. Můžou nás tu ale potkat jiná překvápka – pumy a že jich tu prý po lesích neběhá málo.

Abych nezapomněl, tak je docela pravděpodobné, že se tu potkáme s losem. To je taková větší kráva s lopatama na hlavě, která má podle statistik na svědomí více napadení člověka, než ten huňatej zimní spáč. Říkám si, že by bylo lepší, aby mě rozsekal medvěd, než být rozdupanej losem. Ten medvěd je aspoň epická smrt. „Zemřel v hrdinském souboji s medvědem grizzly“ 😀

To bylo jen tak na úvod, ale pro tentokrát dost o zvěři. Myslím, že nebude dlouho trvat a v některém článku budu psát, jak jsme na něco takovýho tady narazili.

IMG_3574
Ranní výhled z okna pokoje

Dnešek (4/12) se nesl ve znamení zařizování toho nejnutnějšího, tedy vyřízení formalit v hlavním officu a nákup potravy v údolí. Hned ráno jsme s Ondrou a Bárou vyrazili hledat autobusovou zastávku, odkud jezdí shuttle bus do údolí a zpátky. Od našich ubykací je to dobrých deset minut chůze. Navíc chůze v čerstvě napadaném sněhu, takže dva kroky vpřed a jeden vzad, nciméně stále pohyb vpřed. Sněhu je tu skutečně požehnaně. Avizovali metr a myslím, že to k němu nebude daleko. Hlavně úplně čisťounkej, kvůli zvěři absolutně žádná sůl, cesty jsou buď prohrnuté a ty důležitější jen decentně posypané štěrkem. Myslím, že s Fabií by tu člověk neměl nejmenší šanci, proto se tu pohybuje tak 80 procent pětilitrových trucků s náhonem 4×4 a zbytek tvoří silnější SUVéčka.

IMG_3581

Ve dvacet kilometrů vzdáleném Invermere je však jaro. Jako by se cestovalo napříč ročními obdobími, neboť je zde trvalá obleva a o dobrých deset stupňů víc, takže čepice, i ve které mi nahoře byla zima, je najednou nenositelná. Lyžařská bunda jakbysmet.

IMG_3603

V Invermere máme v plánu nakoupit nějaké ložní prádlo, potraviny a nějaký ten bytový doplněk na zútulnění našeho ubytka. Ondra s sebou táhne i letištní kufr, aby to všechno pobral. Samozřejmě, že jsme hned po vystoupení z busu zabloudili, neboť jsme se vydali jiným směrem, ale nějaká místní domorodka nás opět nasměrovala zpátky. Setkali jsme se taky s Danem, dalším Plzeňákem, který je zde o dva dny déle a proto nám udělal jakéhosi průvodce. Ono když člověk najde tu hlavní ulici, je už v pohodě, neboť ani nic jiného, kam by se dalo jít a něco koupit nebo vidět, není.

IMG_3586
Banana bread s máslem a latté. Takovou snídani si skutečně nechám líbit 🙂

Naše první kroky vedou do prodejny VŠEHO 😀 Pořizujeme nějaké ty prostěradla, deky a podobné nezbytnosti a vydáváme přes prodejnu mobilů, kde si Ondra zjišťuje možnosti paušálu do supermarketu. Po cestě se ještě zastavujeme podívat, kde bydlí naši spolupracovníci, kteří neměli to štěstí, nedostali ubytko na kopci a museli si proto hledat něco po své ose. Měli však štěstí v neštěstí. Platí o něco málo méně, než my a navíc v porovnání s naším spartánským ubytováním je to jejich v naprostém nepoměru. Ve čtyřech si pronajali celý dvoupatrový dům, kde mají každý svůj pokoj, velký obývák s nekonečnou televizí, krbem a obrovskou luxusní kuchyní. No nic – my to máme aspoň blíž do práce a nemusíme dojíždět 😛 😀

 

JBGK4162

V supermarketu jsem si hned rozvzpomněl na naše slavné každopondělní loňské nakupování v Texasu. Zboží věrně kopíruje nabídku, jež byla k dispozici právě tam, takže mi to brzy vlilo do hlavy lehkou dávku sentimentu. Hned jsem šel po osvědčených věcech, jako je Philadelphie, burákové máslo, plátkový čedar nebo půlgalonové mléko. Je zajímavé, že vepřové a dokonce i hovězí maso je tady podstatně – opakuji podstatně  – levnější, než kuřecí. Takže jsem si naložil balení vepřových medailonek a to by to bylo, abych si je pořádně nepřipravil 🙂 Vtipná byla teta, se kterou jsem se košíkem skoro srazil. Směje se na mě a povídá: „Lady driver, look out! „ 😀

Jen tak pro představu vám teď vyjmenuju pár položek z nákupu, kolik to stojí tady, abyste mohli případně porovnávat s českým supermarketem. Počítejte, že 1CAD = 19-20Kč

IMG_3587

900g vloček $4.99, 12 vajec $2.89, 1kg banánů $1.96, 300g šunky $3.18, 2l mléka $3.59, 1,26kg vepřového masa $11.11, 0,5 litru džemu $3.99, 1kg baleného toastového chleba $4.49 a 170g malin $2.59.

Tak co máme v ČR draho? 🙂

Na závěr pobytu v Invermere jsme si ještě dali rychlou svačinu, kde jinde, než v Subwayi a přesně tady jsem po roce zažil takovýho toho správnýho rangera. Sedíme a cpeme se tou bagetou a přichází týpek ve farmářských botech, nepěkných špinavých džínách, flanelové košili, tváří porostlou neupraveným strništěm a užmoulanou kšiltovkou. Kupuje si svačinu, nastupuje do svého starého GMC trucku a pomalým tempíčkem zase odjíždí. Prostě takhle si představuju kanadský, potažmo americký venkov a jeho typického představitele – doslovného slámožrouta 😀

IMG_3631
Pár chvilek v office a ski pass na celou sezonu je náhle na světě. Už abych byl na svahu!! 🙂

Po návratu  je na bytě jen naše spolubydla z Nového Zélandu. Abych trochu navázal konverzaci, ruším svoje předsevzetí, že tu flašku Lemonda, co s sebou vezu, daruju někomu jako úplatek 😀 a už ji otevírám teď a rozlejvám nám panáky. Dáváme se do řeči. Ta „novozélandština“ je fakt mazec to chytat 😀 ale peru se statečně… Za chvíli navrhuju, že si dáme ještě jednoho. Jsou dvě odpoledne. Nehne ani brvou a jen říká, že na NZ jsou zvyklí chlastat 😀

Poté už jen zařizujeme v office u naší hlavní manažerky kartu, která nás opravňuje ke vstupům úplně všude, zejména nám slouží jako ski pass na celou sezónu do celého obrovského střediska.

Hell yeah!! 🙂

Potkali jsme hned Adama Hoopera, chlapíka, který nás přesně před rokem touhle dobou při své návštěvě Prahy, u pohovoru přijímal.

Taky jdeme prozkoumat místa, kde budeme pracovat a hlavně sjezdovku. Od brzkého rána se tu prohání několik málo lyžařů, takže už se nemůžu dočkat, až zítra budu jeden z nich. Po chvilce, podle páry vznášející se za závějemi sněhu, objevujeme venkovní spa bazény s horkou vodou a zjišťujeme, že se týkají samozřejmě i nás. Brzy taky objevujeme fitko a vedle cardio room, kde jsou pásy a rotopedy, takže naprostá pohodička. S Ondrou si proto hned stanovujeme plán na zítřek.

IMG_3635

Po zdravé snídani složené z vloček a ovoce, bereme lyže, respektive prkno a jdeme na svah. Poté si uděláme nebo zajdeme na nějaký dobrý oběd, možná budeme pak ještě chvíli lyžovat, dáme si hoďku fitka (Ondra je fitness instruktor, takže o mě bude dobře postaráno 😉 ) a pak se půjdeme naložit do horké lázně. Tak snad to všechno vyjde podle našich představ. Pokud ano. můžete se těšit na článek o tom, jak vypadá taková dovolená uprostřed nádherných kanadských hor 🙂

Mějte se všichni naprosto skvěle! 🙂

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s