Tak jsme se konečně dočkali. Dnešek se nesl hlavně ve znamení první lyžovačky! Ou yeah! Ani ne tak práce, ale svahy jsou to, kvůli čemu tu jsme! 😀 Bane, sranda..ale jelikož nám začíná práce až příští týden a k dolní stanici lanovek to máme pár desítek metrů, je zdokonalování carvingu a učení se umění lyžování v powderu (hlubokém prašanu) naprosto nasnadě. Navíc, když můžeme jezdit od nevidím do nevidím zadarmo 🙂

IMG_3719

Včerejší plán při procházce skrz celou village zněl využít ten dnešek jak to jen půjde včetně fitka, zmíněné lyžovačky a spáčkových bazénů. No a jak to dopadlo?

Vstal jsem až bůhvíkdy, dal si na snídani opečený toasty s burákovým máslem a džemem a hodně pomalým tempem vyrazil. Na místě už to všechno žilo. A to prosím ještě není ofiko sezona, neboť například půjčovna lyží je zavřená, stejně tak opravna, no ale jelikož jsem ještě potřeboval trochu seřídit vázání, musel jsem si pomoct sám. Sehnal jsem si šroubovák a s Ondrou jsme to nějak vykoumali a botka najednou do vázání padla líp, než střevíček Sněhurce 😀

Protože Ondra ještě lyže nesehnal, domluvili jsme se tak, že já si dám dopolední „směnu“ na svahu a on fitko, pak mu půjčím lyže a role si vyměníme. Nedopadlo to tak úplně, protože i ty tři hoďky na zdejších svazích, přestože byly totálně nádherný, byly taky, a to zejména, extrémně náročný. Zvlášť, když jsem na tom stál po dvou letech. Předpokládám, že není nutné vysvětlovat, proč jsem do toho fitka pak nešel 😀

Tak a teď k lyžovačce. 

IMG_3666

Po seštelování lyží jsem se potkal i s Plzeňákem Danem a hned jsme společně vyrazili k lanovce. Dan je prknař, já zásaditý lyžař. Přijde mi to víc sportovní a sexy 😀

Už při první jízdě nahoru jsem do důsledku poznal proč tenhle resort jmenuje zrovna tak, jak se jmenuje – Panorama. Ty výhledy byly absolutně okouzlující. Naše úvodní jízda vedla „jen“ do první stanice a i odsud to bylo něco fantastického.

IMG_3709

Proč máme sjezdovku jen pro sebe?

Při sjezdu se tady člověk nemusí vůbec dívat napravo nalevo, aby náhodou někoho nesrazil, nemusí brzdit a vyhýbat se pomalejším, protože ty svahy jsou, i přestože dole nastupuje nemálo lidí, naprosto prázdné. V poledne, kdy už to na sjezdovkách, na nichž jsme měl tu možnost do dnešních dnů jezdit, bývá mnohdy neskutečně rozorané, nikoliv však tady. A to je půlka tras ještě zavřených.

RBJY5321

I přestože jízda z nejníže položené cílové stanice nebyla z nejkratších rozhodl jsem, že se na druhou vydám další lanovkou ještě o kus výše. V půlce cesty nahoru si říkám, že to asi byla chyba, neboť konečná pořád v nedohlednu. Trvalo dalších dobrých deset minut, než jsem dojel až nahoru. Řekl jsem si, že i kdybych to měl dolů jet celý den, ta panoramata za to jednoznačně stojí! Udělal jsem tedy proto několik ilustračních fotek.

IMG_3707

Vysoko a ještě výš

Světe div se, odsud ze zdánlivě vysoko položené stanice vedla lanovka ještě jedna a její konec byl opět v nedohlednu. No, to nechám až na příště. Rozjel jsem se tedy odsud dolů a vyhlížel co mě čeká. Mohl jsem si vybírat stopu jakou jsem chtěl, jet buď úplně kudlu i obloukovat napříč celou šířkou svahu, neboť ani přede mnou, ani za mnou nebylo živáčka. Ok, sem tam jsem se s někým potkal, ale těch několik málo jednotlivců na tom obrovském penzu tratí, nemá smysl ani zmiňovat.

SZZD5324

Pow! Pow! Pow!

Vzal jsem to úplně po krajní trase, abych si tu délku ještě prodloužil a najednou přede mnou pole powderu, tedy neudržovaného prostoru pro lyžování v prašanu a v několik málo stop. Zastavil jsem ještě na upravené části a zkusil hůlkou hloubku. Jelikož mi hůlka zajela do sněhu skoro celá, lze usuzovat, že přede mnou bylo pole s tak s metrovou pokrývkou lehoučkého prašanu. Nebylo cesty zpět. V prašanu, natož takhle hlubokém jsem nikdy nejezdil a moje carvové lyže pro tyhle prostory jsou naprosto nevhodné, musel jsem vydat vstříc svému osudu. Jel jsem skoro po kolena ve sněhu, ale jel. V tom jsem zjistil, že zatáčení bude kapánek problém a přišlo to, co přijít muselo. Kotrmelec!

Zůstal jsem celý zapadlý ve sněhu a zkuste se zvednout když nemáte kolem sebe naprosto žádnou oporu. Po lítém boji se sebou samotným a nekonečným množstvím sněhu kolem jsem se nakonec nějak na nohy postavil a vydal se dál. Nasměroval jsem se tak, abych jel skoro pořád rovně až na upravenou část, která se skvěla tak sto padesát metrů přede mnou. Dojel jsem už bez pádu.

IMG_3711

Poletím skutečně na heli-skiing?

Ve včerejším článku jsem zapomněl zmínit, že při procházce celým areálem jsme se stavěli i v baru, kde budu pracovat. Jelikož k tomuto baru přísluší i heliport, ze kterého bude denně vzlétávat vrtulník a vozit zájemce na heli-skiing, řekla mi moje šéfka, že ti, kteří budou pracovat dobře, poletí v průběhu zimy taky na nějaký takový trip. A proč mě to teďka tak napadlo? Odpověď je nasnadě. Vrtulník vás vynese do takových míst, že tam faaakt žádné upravené sjezdovky nejsou a lyžuje se jenom v hlubokém prašanu nekonečnou divočinou. Takže mě čekají dvě věci. Obstarat si podstatně širší lyže a naučit se v powderu, protože na ten vrtulník fakt chci a kupovat si to za ty tisíce dolarů skutečně nebudu 😀

IMG_3714

Na další jízdu jsem se dole potkal s další spolupracovnicí – Luckou, která je taky prknařka, ale prý dobrá, takže na sebe nebudeme muset čekat a pojedeme oba šupem dolů. Dali jsme si vyjížďku opět až do druhé stanice a pustili se dolů. Jsem blázen a znovu jsem to navedl na prašanové pole, protože jsem si řekl, že to prostě dám bez pádu. A taky, že dal! Yess! Házelo to, ale zmáknul jsem to!

Další patnáctiminutovka plynulé jízdy už byla na moje nohy, které na to nejsou zvyklé významný nápor, proto jsem byl rád, že mojí roli dole přebírá Ondra a já si můžu jít odpočnout. Ano, počítáte správně. Sjel jsem to jen třikrát nebo čtyřikrát a zabralo mi, včetně pauz na fotky a dole na odpočinek takřka tři hodiny.

IMG_3667

Z pochopitelných důvodů fitko padlo. Byl jsem zralý na vanu, kterou jsem si dopřál a zbytek sil pak využil k tomu abych si opekl maso na oběd 😀 Naštěstí se mi podařilo se trochu zregenerovat a nyní, před sedmou hodinou večerní už jsem zase ready, což se bude hodit, neboť nás čeká staff párty, kde se budeme všichni seznamovat. Jelikož tu o tom všichni už dva dny mluví, čekám, že to nebude právě malý. Na pozvánce je psáno, ať si přineseme vlastní drink. Tenhle bod jsem lehce podcenil, neboť nemám, vyjma Bechči, kterou tam fakt brát nechci, vůbec nic k pití. Naštěstí Němka Quin, která s námi bydlí, má v lednici docela zásobičku plechovkovýho piva, koupil jsem si pár kousků od ní.

IMG_3653

Lucky boyzzz! 😀

Ještě bych rád zmínil osazenstvo našeho apartmánu. Předpokládal jsem, že tu budeme nějak férově genderově rozděleni, nicméně nestalo se tak. Pokud si teď myslíte, že jsme tu slet párků, šeredně se mýlíte. S Ondrou jsme docela lucky boys, neboť jsme tu jen dva kluci a šest holek. Jo, čtete správně, šest holek a my dva. Naštěstí tu máme čtyři koupelny 😀 Tři holky jsou místní, tedy Kanaďanky, byť z východního pobřeží, pak jedna Novozélanďnka, jedna Švédka a jedna Němka.

Právě se chystám na zmíněnou párty, tak čekujte další článek, neboť se o ní jistojiště zmíním!

Mějte se fajne!! 🙂

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s