Proč to má takový název a na titulním obrázku je vrtulník? Vysvětlím! Dneska totiž všechno souvisí se vším. Ale vezměme to všechno pěkně popořádku. Hlavně gurmeti si dneska virtuálně pošmáknete. Doporučuju proto číst až po skutečném jídle 🙂

Jelikož moje práce bude převážně v odpoledních, večerních až nočních hodinách, nebude mě nikdo vyhánět z postele. Takže i dnešek jsem přesně tak začal a vylezl jsem až před desátou. No není to nádhera? Vylézt z postele ve čtvrtek v tuhle dobu se mi sakra dlouho nepoštěstilo, tak jsem si to vychutnal dosyta. Sprška, snídaňo-oběd a mohlo se jít na dvanáctou do práce, nebo spíše na pracoviště.

Abyste si nemysleli, že jsem až takhle lejzy, tak dnešek byl fakt výjimka a další dny, kdy budu pracovat až od odpoledne, budu dopolední volný čas věnovat převážně lyžování, fitku, nakupování v údolí a spáčku 🙂

Už když jsem se blížil k restauraci, což je v podstatě obrovský srub stojící přes řeku naproti celému areálu, slyšel jsem z dálky rachot rotorů právě přistávající helikoptéry. Ne nadarmo se tohle naše místo nazývá Choppers Landing. Takže jsem si počkal na přistání a sledoval ten vířící se sníh v dobře dvacetimetrovém perimetru. Docela zážitek 🙂

FullSizeRender (3)
Tenhle fešák bude vozit ty blázny na vrcholky hor, aby si pak mohli v powderu dávat dvouhodinový sjezd neposkvrněnou krajinou dolů 🙂

Provozovatel podniku je sice resort Panorama, nicméně objekt náleží firmě RK-heliskiing, která odsud provozuje lety na lyžovačky ve volném terénu (back country) v okolních horách. Interiér celé restaurace je designován do rustikálního stylu, takže tam máme masivní dřevěné obložení, obrovskou hlavu losa, velký krb, těžký gauče i nábytek obecně a takový decentní přítmí.

FullSizeRender (5)
Vyhlídka z restaurace přímo na protilehlé sjezdovky

Vevnitř jsme si všichni sedli kolem velikýho konferenčního stolu do extrémně pohodlných masivních kožených křesel a začal brífink. Skoro tři hodiny jsme se dozvídali, co můžeme a nemůžeme, jak to tu bude vypadat. Když na chvíli vypnu tu maximální koncentraci, tak sice rozumím o čem se mluví, ale jsou tam výrazný rezervy, takže snažit se držet celou dobu maximální pozornost na každé jednotlivé slovo není zrovna legrace, ale dalo se to, takže mám ze sebe docela radost..yeeeey 😀 Snad už to teďka půjde jen nahoru…

Po tomhle víceméně formálním sezení přišlo na řadu to, na co jsme se všichni těšili a to testing, tedy ochutnávání všeho, co je v jídeláku a nápojáku.

Šéfka Monica, která o sobě prohlásila, že je fakt dobrá ve vínu začala přednáškou právě na téma tekuté vinné révy 🙂 Postupně otevírala flašku za flaškou a my to postupně degustovali a degustovali a degustovali. Abych to uvedl na pravou míru, jednalo se zatím jen o těžké červené víno, které je tady podstatně populárnější, než bílé. Takže po dnešku už vím o víně zase o něco málo víc.

Aby toho nebylo málo, následovala degustace všeho piva, co je na čepu a v lednici. Ke každému přednáška odkud pochází, jak moc je oblíbený či z čeho se vyrábí. Takže zase mraky nových poznatků, který se jen tak neztratí. Holky si jak od vína, tak od piva dávali jen minimální množství, ale my to tam s Tommym klopili po deckách i dvoudeckách, takže jsme brzo nebyli dvakrát sober 😀

FullSizeRender (7)

Ještě, že v zápětí následovala ještě interesantnější část naší „práce“. A to testing jídelního lístku. Kuchaři se fakt činili a tak před nás postupně nanosili všemožný startery a appetizersy, australský šéfkuchař nám ke každému dal přednášku, co to obsahuje a jak se to připravuje. Takže jsme si pochutnali na takových minihamburgříkách, které byly plněné pokaždé něčím jiným. Zajímavě chutnat tzv cheeseball, což je vlastně vydlabaný chleba, naplněný rozteklou směsí sýrů. Následovaly dušené kalamáry s pepřovo-citrónovou omáčkou.

Na závěr předkrmů jsme každý dostali porci nějak zvláštně uvařených bramborů se sýrem, grilovanou a nadrcenou slaninou  a hlavně posypanou lanýžema. Nikdy před tím jsem skutečný lanýže nejedl, ale tohle bylo fakt zajímavý. Další novinkou pro mě byly konfitovaný kachní křidýlka, což byla mimochodem další delikátní záležitost.

K tomu nám šéfka pořád dolejvala to těžký červený víno. 

Na řadu přišly hlavní jídla. Už takhle toho bylo dost, ale to hlavní bylo ještě před námi. Na úvod to byla ochutnávka steaku z atlantského lososa a fanouškům zeleniny (mezi ně se nepočítám a jak jsem zjistil, tak ani Tommy ne) bylo servírováno na másle dělaný risotto.

A teď to přijde. Pořádná porce bizoních žeber. To vám byla taková delikatesa, že si to v nejbližší době dám znova. Bylo by fajn se to naučit, jen nevím, kde pak v Čechách seženu bizoní žebra. Koneckonců, do kuchyně to mám kousek a s týpkama už si docela rozumím, tak se půjdu určo něco přiučit, protože to se bude jednou každopádně hodit.

FullSizeRender (4)
Ty bizóní žebra byly prostě k sežrání 😀

Myslíte si, že to bylo všechno? Kdepa! Po žebrech přišla na řadu uchutnávačka burgerů! Nejvíce mě zaujal ten z wagyu masa, o kterém jsme navíc dostali sáhodlouhou přednášku o původu právě zmíněného masa. No skutečný gastro orgasmus! Abych nezapomněl, tak na závěr jsme to završili steakama z chovu z farmy nedaleko odsud.

FullSizeRender (6)

Neřekl bych, že jsme byl jako koule, ale tohle tasting menu bych si nechal líbit podstatně častěji, protože jsem byl syt přesně tak jak bych si přál. Nedivím se proto, že právě tenhle způsob stravování, tedy třeba deset i více jídel po menších dávkách, je v těch nejlepších restauracích tak populární. Asi se stanu gurmetem..teda, až se naučím jíst všechnu zeleninu 😀

Můžu říct, že jsem se v takovém způsobu stolování skutečně našel 🙂

Do bříška nám na závěr ještě nahrnuli trochu toho sladkýho v podobě jablečno-rebarborového crumble (k tomuhle pojmu jsem nenašel český ekvivalent) se zmrzlinou a na úplný závěr pak cheesecake.

FullSizeRender (10)
„I made my family disappear“ Kevin McCallister

Zbývalo už jen se z „práce“ odclockovat“, tedy použít jakousi píchačku na otisk prstu a jít domů. Tady si holky zrovna pustili Home Alone, tak jsem si udělal na gauči pohodlí a dal si tenhle bestseller mýho dětství pěkně v originále, bez dabingu a fakt jsem se i po těch letech, co jsem to neviděl, dobře bavil.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s