Jelikož jsme restaurace, která přímo souvisí s firmou, která provozuje heli-skiing, měli jsme ve středu večer uvítací banket pro zhruba třicet pilotů vrtulníků, průvodců a inženýrů, kteří s námi budou v restauraci jako jedna rodina. Jsou to lidé skoro z celého světa. Od Švýcarska, přes Austrálii, Itálii až po místní Kanaďany a Američany. Všechno zkušení bardi, kteří sem jezdí rok, co rok, někteří tu jsou už dvacátou sezonu v řadě. 

Jakmile kolem jedenácté večer skončila ofiko část a valná většina hostů odešla do svých ubykací, přeci jen několik nám jich tam zůstalo u baru a u krbu a vypadalo to, že se jim moc končit nechtělo. Proto Monica rozhodla, že se zatím z práce odhlašovat nemusíme, rozdala nám plechovky piva a máme se prý seznamovat. Tak jsme se toho s Tommym a Alison chopili, jak to jen šlo.

IMG_4150
Máme v nabídce u takovou bestiárnu jako tohle pivo 

Po nějaké době chit-chatu (prostě tlachání) přišla řeč na téma Tinder. Jeden postarší (asi padesátiletý) chlápek pronesl, že si tuhle apku do svého iPhonu stáhnul na doporučení jeho kamaráda, s tím, že je to super věc na seznamování a poznávání nových lidí. Několik dalších, věkově blízkých mu přitakávalo. To by se do toho nesměl vložit Tommy, který vnesl do diskuze jasné světlo, k čemu, že Tinder vlastně ve svý podstatě slouží.

IMG_4154

Rozhořela se diskuze, podpořená alkoholem, kdy názor střídal názor, až Alison vznesla: „This app is just to find me and like me, I’m gonna like you back and let’s go fuck!“ 😀

Dvě ženský se Švýcarska, které sice naší debatu bedlivě poslouchali, ale zatím neměli moc šajn, o čem, že se to bavíme, se náhle zeptaly, jak se název tý apky píše a už to na svých mobilech lovily 😀 No, asi dvacet minut jsme tomuhle tématu věnovali a zjistili spoustu různých názorů. Starší chlapíci byli nadšeni, ženy (jak které) pohoršeny a nám mladším bylo jasný, o co jde 😀

Star Wars? A copa, že to je?

Stačí jen otevřít Facebook, Instáč nebo Twitter a všude na mě ze všech stran útočí světelný meče a roboti všech tvarů. Vy, co jste ve městech to určitě vidíte a slyšíte ze všech stran, ale tady v horách, kdybychom neměli internet, nemáme vůbec tucha, že nějaký nový Hvězdný války jsou. Umíte si to vůbec představit? To ticho? 😀

Máme tu však v baráku, o dvě patra níž teplýho (ofiko) týpka, který je původně Ind, ale byl adoptován do Austrálie, a ten si prý dal několik starších dílů po sobě, aby si tu mánii, která ho tu nezastihne aspoň trochu vynahradil, protože je velký fanoušek Star Wars. Chudák, nejbližší multiplex je až v Calgary, a Calgary je odsud tři a půl hodiny autem 😛 😀

Caesar není jen římský císař nebo salát

Když se řekne Caesar, jedna polovina lidí si vybaví nejslavnějšího římského císaře, druhá polovina pak tu věc s kuřecím masem a dresingem. Tady však slovo Caesar dostává mnohem další a mnohem významnější rozměr. Když se totiž řekne Caesar tady, dám ruku do ohně, že dobrých osmdesát procent lidí si vybaví místní nejoblíbenější koktejl. Jo! Koktejl! 😀

Tenhle drink, který byl v šedesátých letech „vynalezen“ v Calgary, má takovou popularitu, že je snad vyhlášen státní drinkem, něco jako v Čechách pivo, ve Francii víno, v Japonsku saké a v Rusku vodka. Abych se dostal trochu do obrazu („nemůžeš bejt v obraze, dokud nejsi párkrát pod“ 😀 ), načetl jsem si o Caesaru dost informací na netu a proto vás teďka můžu seznámit s čím, že to máme vlastně tu čest. Jo a držte se 😀

cropped-top-5-vodka-drink-recipes

Vezmeš koktejlovou sklenici. Její horní okraj namočíš do limetkovýho džusu a „nalepíš“ na to celerovou sůl, ano celerovou 😀 a tím ti vznikne takovej kroužek, jako se dělá v Čechách třeba u číza. Na dno nasypeš trochu soli a pepře. Kápneš do toho pár kapek tabasca – nebo taky žádný, podle toho jak moc to chce mít host „spajsy“. Naplníš tu sklenici ledem, naleješ panáka vodky a trochu worchesteru. Celé to zaliješ clymato džusem. Clymato džus je mix tvořený tomatovým džusem a tekutinou zvanou clyme, což je jakýsi výtažek z mořských škeblí…uugghhhrr… Navrch dáš brčko, limetku nebo to různě ozdobíš a odchod! Ne však na dlouho, protože za chvíli letí objednávka na další dva 😀 Zkusil jsem to, ale už to fakt zkoušet nebudu 😀

Začíná přituhovat

Říkal jsem si večer, že dneska ráno si půjdu zajezdit. Se zrakveným palcem pořád skoro nehnu, ale prostě chci jít lyžovat 😀 Když jsem ráno vstal a podíval se na teploměr a viděl tam tu mínus dvacítku, rychle jsem si to rozmyslel. Podle předpovědi byl však tohle prozatím jen výkyv a běžná teplota tu bude maximálně mínus deset, což se dá. Avšak máme se připravit i na třicítku pod nulou a na to jsem fakt zvědavej. Navíc jsem si tím pádem, kdy jsem si pochroumal prst, zároveň i zlikvidoval zip na bundě, čili než mi jí opraví, pohybuju se tu jen v jarní sofshellce 😀

Když jsem pak viděl Sagu, jak přišla celá ztuhlá zvenku a když jsem se jí ptal, jaký to bylo na snowboardu, tak prý nic moc, protože si to v tý zimě ani nemohla užít. To samý pak potvrdila i Eli a Flo. Takže jsem vlastně byl rád, že jsem zůstal pěkně v teple 🙂

IMG_4145
On my way to somewhere 🙂

Odpoledne jsem aspoň vyrazil do Invermere. Konečně mi volali z banky, že už jim přišla kreditka – jo, konečně mám kanadskou kreditku 😀 a že si jí mám vyzvednout. Cestou jsem se v buse dal do řeči s chlapíkem z Austrálie, který sem jezdí už čtvrtou sezonu. Opěvoval Panoramu zejména z toho důvodu, že není tak komerčně profláklá jako třeba Banff nebo Jasper a má pořád takovej ten punc divočiny a místa, kde lišky (a medvědi) dávají dobrou noc. Zároveň je však Panorama místem, kde se už před více, než dvaceti lety jel světový pohár ve sjezdu a dodnes tu trénujou závodníci z celé Kanady.

Dokonce jsem si na svahu všiml cedule oznamující uzavření sjezdovky, kde stálo ve smyslu: „Trať je dočasně uzavřena, trénujeme budoucí kanadské šampiony!“ Ony ty podmínky tu jsou vlastně dost ideální. Dolní stanice, tedy místo, kde zhruba bydlíme má nadmořskou výsku 1204 m.n.m. a úplně horní stanice lanovky, čili špic celé hory má cca 2400 m.n.m.

Po vystoupení z autobusu jsem jako všichni řidičovi poděkoval a šel do banky. Tam se mě ujal stejný Asiat jako posledně a říká mi, že mě s tou kredtkou naučí zacházet. Koukám na něj a říkám si, že snad vím, jak se s kreditkou zachází. Ne, však tady. Jelikož moje banka CIBC má nějaký holport s řetězcem Tim Hortons, což je něco jako Starbucks, jsou na kartě dvě mikro tlačítka a u toho dvě maličký ledky. Když to chci používat jako běžnou kreditku, musím zmáčknout modrý tlačítko a když si chci dát kafe se slevou a sbírat nějaký body, tak bílý. Prostě taková šaškárna 😀

IMG_4223
Takhle nějak to funguje v praxi 😀

Když jsem pak přišel do Sobeys, což takovej náš místní Kaufland, úplně jsem si vzpomněl na Texas, když jsme nakupovali tam. Avšak v naprosto opačném teplotním gardu. Tam bylo venku čtyřicet a uvnitř patnáct a člověk mrznul, tady je venku mínus dvacet a uvnitř patnáct a člověk se tam jde ohřát 😀

Při placení se mě prodavačka ptá, jestli sbírám nějaký body, tak říkám, že ne, ale paní za mnou o ně měla velký zájem a ptá se prodavačky, jestli je může místo mě dostat ona, říkám, že klidně, ale prodavačka usuzuje, že by nastalo asi nějaký porušení pravidel a tak začne vysvětlovat, že je napřed musí dát mně a já je pak můžu dát dál. Vzal jsem si ty body a dal jsem je teda té paní za mnou 😀 Ta byla celá nadšená a ještě na parkovišti mě dohnala a nabízela mi, že mě kamkoliv odveze, na což jsem odvětil, že mi za chvíli jede bus, ale že děkuju. Popřála mi krásný Vánoce a zmizela 🙂

Pojedu do Chicaga!

IMG_4220Už přes týden jsem s kámošem, se kterým jsem loni pracoval v Texasu na bazénech jako plavčík a který teď studuje na univerzitě v Chicagu, domluvený na skype. Až dneska nám to konečně vyšlo. Je to přesně ten kámoš Andrew, o kterém píšu v jednom z článků z kategorie „Story of my life“. Andrew s přítelkyní by mě tady v horách totiž hrozně rádi navštívili a já zase tuze moc toužím se jet podívat do Chicaga, což je pro mě, fanouška dvacátých a třicátých let, dob mafie a prohibice, prostě Mekka. A Chicago bylo Mekkou podsvětí té doby.

Však se tu etabloval nejen Al Capone, ale vzešel odsud i Charlie Luciano nebo Mayer Lansky či Bugsy Siegel. Prostě moji hrdinové té doby 😉 Takže až mi tu skončí kontrakt a než se přesunu někam jinam, pojedu do Chicaga! 🙂 A snad ještě na jedno místo… 😉

Aby těch příjemností nebylo málo, musím zde vyzdvihnout Ondrův dnešní domácí výkon. Nejen, že připravil naprosto luxusní večeři – rybu, ale vynesl veškerý odpad, umyl všechno nádobí, ale i vypral pro sebe a pro mě všechno špinavé prádlo. Hotová house wife 😀 No, mám co dohánět..shame on me, Aleš! Yep, I will! 😀

Na úplný závěr ještě přišla amazonka Josie s obrovským pytlem přes rameno a prý nám nese jídlo. Ode dneška jí říkám Robin Hood 😀 Ona ta její práce housekeepingu má něco do sebe a lidi tam nechávají spoustu netknutých potravin, takže obě ledničky, co tu máme jsou teď napěchovaný po okraj.

Chtěl jsem vám ještě na závěr udělat takovou malou exkurzi po Upper Village, což je horní a novější část celého zdejšího obrovského komplexu budov a baráčků, ale nějak jsem se rozkecal, takže si tohle ušetřím na nějaký další článek, který tak bude, opět nacpán fotkama. Třeba hned ten příští 🙂

Mějte se při pátku úplně nejlíp! 🙂

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s