Dneska zase bude oproti předchozím dvěma příspěvkům opět převažovat text nad fotkami, ale je toho spoustu, co se událo, takže docela relevantní důvod, proč se rozepsat 🙂 .. a navíc nebylo moc, co fotit 😀

Už ve středu po práci jsem si chtěl konečně zařídit Alberta Health Care, tedy místní zdravotní pojištění, ale mělo to „ale“.

Vyrazil jsem v podvečer s Michalem, který to pojištění taky furt nemá, o pár bloků vedle do pobočky AHC. Chlapík na přepážce úplně v pohodě. Říkám, co po něm chci, dává mi několik šablonovitých otázek, po jejichž zodpovězení dostávám formulář, jenž mám vyplnit. Jakmile jej mám hotový, ujímá se mě jakási Indka a ta už není tak benevolentní a vstřícná jako původní týpek. Vedle všech dokumentů, které před tím stačily po mě chce „address proof“, prostě nějaký dokument, kde potvrdím, že bydlím právě tam kde bydlím.

IMG_6108

A kdepa si mám jako tleto potvrzení teď vyhonit, když na adrese, která mi za pár dní bude říkat pane, ještě nebydlím. No nic, přijdu příště, až ten proof mít budu, nicméně musím přijít na způsob, jak jej získám.

A tady se přesně potvrzuje pravidlo, že kanadský (potažmo americký) úředník je jakýsi nadčlověk, který nemusí mermomocí jednat podle předpisů a šablon, ale žadatelův osud dost záleží na jeho/její libovůli a benevolenci. A týká se to všech úřadů, neboť někdy něco stačí, podruhý už ne, jednou někomu něco projde hladce, jindy to vázne, nebo nejde vůbec.

Vlastně, víte, kdo je to Kanaďan? To je neozbrojený Severoameričan, se zdravotním pojištěním 😀

Kdo chce pohled?? 🙂

Vyrazili jsme ještě něco nakoupit do centra, kde jsem si ještě nabral několik pohledů a někdo bude v Čechách možná brzo potěšen 🙂 A kdo ne, ten bude potěšen (snad) v další vlně 😀 Po vzoru svého blogového vzoru Verči z Dallasu vyhlašuju výzvu, že kdokoliv bude chtít pohled z Calgary/Kanady, prostě si o něj (třeba na FB) napište, rád jej pošlu a udělám komukoliv radost  🙂

Výhoda bydlet v centru

FullSizeRender (58)

Přišli jsme zpátky na barák a Štěpán už vystrojenej na večerní tah a povídá, že hrajou Flames proti Nashvillu a navíc je středa, tedy den, kdy jsou ve městě v každý hospodě, baru a klubu Buffalo Wings za pakatel. Přes den jsem si říkal, že na ten hokej vyrazím, když to mám deset minut chůze od baráku, ale nakonec jsem si to rozmyslel a půjdu někdy příště. Zápasů bude ještě spousta. Přidal jsem se tedy ke Štěpánovi a vydali jsme tady pár bloků dál do Rose&Crown, takovýho stylovýho pubu. Michal zůstal doma.

Ale k našemu překvapení bylo natřískáno, že lidi div nepadali z oken. Jsme na odchodu, ale Štěpán se dole dává s někým do řeči. Tak se taky seznamuju. Kluk, očividně Kanaďan, povídá Mike, nice to meet you, představení opětuju a podávám ruku i slečně vedle (já vím, mělo by to být obráceně – jsem barbar 😀 ) a ta povídá: „Zebra“. Zaskočen, že se někdo představuje přezdívkou, ale budiž 😀

Až posléze zjišťuju, že je to ten Česko-kanadský pár, místo něhož budu za pár dní bydlet. Vycházíme ven na parkoviště, že se domluvíme kam půjdeme. Kvůli Mikovi probíhá konverzace mezi třemi Čechy a jedním Kanaďanem v angličtině, ale úplně v pohodě, páč všichni prostě dokážeme přepnout a bavit jak česky, tak anglicky.

Místní casino není výlučně o gamblingu

Mezitím přichází Jirka a Kačka (ty, u nichž budu bydlet a současní spolubydlící Mika a Zebry) a domlouváme alternativní štaci. Mike a Zebra jdou po svých jinam a my se vydáme do Cowboys Casina, které je poměrně významným a vysokokapacitním večerním středobodem místní zábavy.

O tomhle casinu se určo rozepíšu v nějakém dalším článku, protože tohle místo stojí za to, hlavně proto, že ta, budu pracovat (part-time) a navíc tohle casino není jako ta příhraniční casina v Čechách, ale skutečně podnik na úrovni, kde gambling není to hlavní, proč tam lidé chodí. Například my tam vyrazili na večeři, pokecat a koukat na hokej a poker room, black jack room, sloty, ruleta a další atrakce nás prostě nechaly chladnými.

Zašli jsme do části, která je od ostatního dění v casinu docela oddělena jedná se spíš o sportbar s restaurací, dali si nějaký ty křídla, burgery a pivka, koukli na hokej, pokecali, zaplatili tučné účty a vyrazili spát. Domů jsme vyrazili v době, kdy o dvě stě metrů dál skončil zmíněný zápas, jenž jsme sledovali v televizi.

IMG_6116
Bar těsně před neskutečným náporem. Obsluha odpočítává poslední minuty v klidu 😀

Arena Flames má kapacitu necelých dvacet tisíc míst, často bývá dost plno a dobrá desetina lidí po zápase jde buď hrát nějakou hru, nebo na večeři a nebo do velkýho klubu, který v casinu taky je. Proto ta megafronta před vchodem tvořená převážně lidmi v dresech Flames a neskutečný mumraj uvnitř, vůbec nikoho nepřekvapoval. Je to prostě takový místní zvyk a nezáleží vůbec na tom, že je středa 😀

Měl jsem malé dilema, zda zůstat ještě dlouho vzhůru a počkat si na přenos zápasu z Australian Open mezi Djokem a Federerem, ale i přestože jsem druhý den nemusel vstávat, dal jsem přednost odpočinku a šel spát.

Office day

Na dnešek jsem si naplánoval nemálo úkolů, které jsem chtěl tento day off stihnout. Vedle toho, že mě odpo čekal v tomtéž casinu z včerejšího večera „table test“ na poker dealera, chtěl jsem pořešit to potvrzení adresuy, neboť jsem přišel na způsob jak to udělat. Říkám Štěpánovi, který měl taky volno, že si udělám takový kolečko po městě a ještě zajdu k holiči, protože jsem od doby, co jsem dorazil ještě nebyl a jsem zarostlej jak Ezop 😀

IMG_6123

Naštěstí bylo krásně, takže na sebe jen košili a lehkou bundu. Ano i tohle může být leden v Kanadě 🙂 Začalo to „vesele“. Jakmile jsem to holičství, kde stříhaj jen za deset babek, našel, na dveřích cedulka, že „Closed“ protože „medical appointment“, no nic jdeme dál, holt budu ještě ňákej den zarostlej 😀 Zlatý český, zavolám kámošce Lucce, jestli nemá čas a vždycky se skvěle domluvíme 🙂

IMG_6126
Jak mi dneska říkal týpek: „Its tank top weather“ a skoro měl pravdu 🙂

Jdu tedy do banky, že si tam u svého účtu změním adresu, dostanu hned papír s potvrzením, se kterým pak zase zajdu do AHC, kde si vyřídím zdravotní pojištění. Všechno vypadalo nadějně, Asiat byl vstřícný a ochotný, ale papír, kde bude napsáno, že bydlím na 14 Ave SW, mi prostě dát nechtěl. Že mi ho prý pošlou na tu adresu.

Aha, takže před dvěma měsíci, při zřizování účtu, kdy jsem znouzecnosti uvedl kámošovo adresu, na které jsem pobýval jenom čtyři noci, bohatě stačilo říct, že je to ta a ta adresa a úředník to tam vesele nacvakal a žádný potvrzení nepotřeboval a teď, kdy uvádím skutečnou a trvalou adresu, tak takový obstrukce. Takže cestu do AHC musím zase odložit. Nedělejte si proto hlavu z českýho obíhání úřadu a nekonečný byrokracie, tady je to občas očividně ještě horší 😀

IMG_6091
Takový pěkný výhled na Rocky Mountains z jednoho z bytů, kde montujeme rolety a žaluzie

Poker table test

Pomalu se blížil čas, kdy mě v casinu čekal zmíněný table test. Po cestě domů jsem ještě objevil kanadskou alternativu (Winners) k americkému TJ Maxx, Ross a Marshalls, což jsou skvělý outlety s lacinými věcmi od značek jako Hilfiger, Ralph Lauren, Calvin Klein, Guess a podobně, takže až bude po výplatě a budu zpátky v pořádný finanční balanci, vím kam povedou moje kroky 😉

Dorazil jsem do casina, kde už čekali další dva moji spoluúčastníci kurzu na dnešní table test. Michelle mi povídá, jestli jsem nervózní. Popravdě jsem nebyl. Při poslední generálce mi to šlo dost dobře, což mi dodalo docela sebejistotu. Ale přiznám se, že i tak stopro jsem si jistej nebyl. Navíc naposled jsme si dýlovali mezi sebou všichni navzájem a když někdo něco zvoral, ostatní mu poradili a dal to zase do pořádku. Dneska to však bude jiný. Budu rozdávat managementu casina a ostatním, již protřelím, dealerům.

Manažer Chris, jenž nás celým kurzem provedl už nebyl  takové rozjitřené náladě jako obvykle a zachovával vážnou tvář poplatnou důležitosti úkolu, který nás za několik málo chvil čeká. Říkal jsem si, kdo asi přijde si ten poker „zahrát“. V duchu jsem se modlil, ať to není Mark – starší týpek s truckerským knírem a prstenem na každém prstu. Naneštěstí se záhy objevil. K němu se přidala ostrá asijská house-mamažerka, takže o tlak na stole nebude nouze. Pořád jsem byl ale docela v klidu.

První šel Mike. Rozdal pár „hend“, Chris jej zastavil a řekl, že dneska mu to nedá. Jak je známo, nemalému procentu Kanaďanů i Američanů občas chybí trocha pokory, takže Mike obrazně bouchl do stolu a docela naštvaně řekl: „Its so fucking multitasking“ a oddešel. Chris jen pokrčil rameny, pousmál se a povídá: „This sometimes happend“.

Šel jsem na řadu já. Otevření stolu, kontrola karet, přepočítání obnosu v „tácu“, míchání, všechno na pohodu. Nevím, jak dlouho jsem rozdával, ale nějakých devět hand jsem určitě zmáknul. Chris si mezitím dělal poznámky a já tušil, že to asi nebude úplně v pohodě.

Rake, super-post, bet-beat, missed blinds, etc

Ono, rozdávat jen tak při tréninku je pohoda. Stejně jako rozdávat pro turnajový stůl, ale na cash game se dealer musí starat o několik věcí navíc. Například musí po každý „street“ během vteřiny vypočítat pětiprocentní „rake“, dát příslušný ekvivalent v čipech na stranu, hlídat si bet-beat, což je další položka a zároveň sledovat dění na stole. V tom mi tam ta povedená partička, která se očividně dobře bavila, mi připravovala docela špeky v podobě dvou side potů v různých hodnotách, pokaždý někdo šel all in, hlídali si jak „cutuju“ (odděluju) jednotlivý stacky čipů a aby toho nebylo málo tak v případě navyšování už zvýšeného „rejsu“ řekli jednu hodnotu, zatímco čipy na stole této hodnotě neodpovídaly. No a tohle všechno si hlídej, řiď celý stůl (fifteen to call you ma’m nebo sir, bet, raise, re-raise, fold) ostřílených matadorů, kteří se tě přišli vychutnat a stihni do určitého času rozdat předem daný počet hend. No prostě jsem to nedal. Michelle, která šlo po mně  byla vohozena po druhý hendě, takže jsem z toho nakonec vyšel docela dobře 😀

Docela mě potěšilo i Chrisovo hodnocení, že jako hráč jsem dobrej a dobře umím číst hru, ale utnul to tím, že od toho tu nejsme 😀 … A měl pravdu!

FullSizeRender (59)

Několik nás tam zůstalo a že budeme trénovat. Jak je vidět, je to skutečně potřeba. Zkoušeli jsme tedy různý scénáře, různý triky, jak si počítat „rejk“, jak zacházet s buttonem označující missed small blind a missed big bling, jak se pak pracuje super-postem a tak dále. Občas si k nám přisedli ostatní dealeři, kteří měli zrovna pauzu a všichni potvrdili, že dát to napoprvý se skoro nikomu nepodaří a že není neobvyklý dát to třeba až na počtvrtý 😀 Aspoň, že tak. Navíc, stejně musím počkat na kanadský výpis z rejstříku trestů, což si vezme několik týdnů a navíc ještě udělat online kurz, kde se naučím, jak neprat peníze LOL 😀 Ale je to nutný.

Pokusů můžu mít naštěstí kolik chci a další mě čeká už tuhle sobotu. Dobrý je, že vím do čeho přesně jdu. Když to ale zase třeba nedám, dám to příště anebo v dalším pokusu, prostě take it easy 🙂

To je další věc tady v Kanadě. Na všechno mají online kurzy. Když jsem začínal před dvěma měsíci v Panoramě v BC, musel jsem na pozici barmana za třicet dva babek udělat online test, jak podávat a nepodávat alkohol, teďka mě čeká to o praní peněz a ještě jeden test a k tomu si musím udělat něco BOZP, což je zase nutný na stavbu. Všechno stojí dolary a všechno musí člověk dát do nějakýho procentního limitu 😀 Welcome back to school bro 😀

Ale dobrý je, že po mojí emigraci z hor se věci začínají usazovat a pomalu stabilizovat, čili už to může být jen lepší 🙂

Dokonce jsme se i dneska večer s klukama dokopali k tomu uklidit tenhle šílenej bordel, který se už dostal i za akceptovatelnou hranici mužského vnímání toho, co je je ještě v pohodě a co už je pořádnej mrdník 😀

IMG_6134

IMG_6103

Vtípek na závěr:

Víte jaký je rozdíl mezi chlapem a ženskou v kuchyni? Ženská umyje nádobí po jídle, chlap před.

 

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s