Koncert Franka Turnera & St. Patrick’s se blíží

Na tenhle koncert už jsem se těšil sakra dlouho. Jakmile mi tak před šesti týdny Štěpán řekl o tom slevovým / aukčním severu na vstupenky, jal jsem se jej podrobně prozkoumat. A vedle dalších zajímavých koncertů jsem objevil právě i koncert Franka Turnera! Loni, když touhle dobou koncertoval v Praze, měl jsem zrovna takový „rozpoložení osobnosti“, který mi říkalo, že jít na živou show, byť jednoho z mých top interpretů, je to poslední, co bych chtěl udělat. Proto jsem si sám sobě řekl, že tady to napravím. 

Před několika dny jsme měli v práci plány, že na právě uplynulý víkend pojedeme makat do Edmontonu a tak se mi tenhle „selfpromis“ začal trochu rozplývat. Nicméně našel jsem v jeho tour dates, že hned následující den (v neděli) má vystoupení právě v Edmontonu, takže to bylo krytý. Nakonec jsme neodjeli a proto jsem si koupil lístek do místní univerzitní haly, abych si ten koncert mohl konečně jít užít!!

Většina akcí a koncertů se koná v docházkový vzdálenosti v downtownu, ne však tento koncert. Po cestě na C-Train (zdejší hybrid mezi tramvají, vlakem a metrem) jsem potkal Marka (ten pocit, když v Calgary potkáte na ulici známýho 😀 ) a dali jsme řeč. Povídá mi, že na St.Patrick Day (17/3) tu budou hrát Real McKenzies. No, jo Marek je skáčkař a oikař 😀 Sice už jsem na nich kdysi byl, ale dát si takhle celtic-punkový nářezový koncert zrovna v tenhle den by bylo hrozně fajn. Dudy (hudební nástroj 😀 ), kilty, pivo, vzpomínka na moje období nemnoho let zpátky…ta kombinace je mi tak nějak sympatická 😀

Irů je tu dost! 

happy-st-patricks-daySt. Patrick Day tu bude prostě skvělej. Vedle toho, že v irských pubech točí Guinesse za půlku, máme zejména v plánu jít s kámošem na „Midget Fights“ 😀 A copa, že to je? To jsou leprikonský boxerský souboje! Umíte si to představit? To bude strašná p*del vidět, jak si osmdesáticentimetrový skřítci dávají po hubě 😀 K tomu ještě koncert Real McKenzies? No, musím si to nějak zmanažerovat 😀 Když už tady jsem, chci si tenhle den užít a vidět z toho, co nejvíc a třeba si nechat na tvář namalovat zelený trojlístek 🙂

Ale vraťme se k tématu dne. C-Trainem jsem dojel na opačný konec města na Calgary University.  Musím říct, že ten prostor místní univerzity je skutečně město ve městě, kde mají ulice se semafory, obchody i parky. A to jsem to jsem to viděl jen za šera a tak dvacetinu toho celýho. Našel jsem halu MacEwan, vešel dovnitř a nestačil se divit.

Dva v jednom 

Před kontrolou vstupenek byla fronta jak do transportu. Taková lajna by si skutečně moc nezadala s tou, kterou mají starší generace v paměti z dob socialismu na barevný televize. Táhla se chodbami a nebrala konce. Notnou chvíli jsem šel jakoby proti proudu. Netuším, do jaký části jsem došel, ale dál jsem rozhodně pokračovat nechtěl, protože konec byl v nedohlednu a tak jsem se s omluvným výrazem vmáčknul tam, kde jsem právě byl! 😀

Vedle toho šílenýho počtu lidí mě setsakramentsky udivovalo vzezření „spolulajnařů“. Outfity s motivy Within Tempatation, Apocalypticou či Korpiklaani nebo různý kovový upgrady obličejů zdejších fanynek mi říkaly, že tady něco nehraje. Jdu na britskýho folk-rockovýho songwrittera, ne na žádnej metal. Inu, nebylo kam chvátat. Jak tohle znám, Frank stejně přijde na scénu nejdřív za dvě a půl hoďky, až se vystřídají předkapely a tak jsem si frontu pokorně vystál.

Kulturní vložka: Přijde hluchej na koncert, chvíli se tak rozhlíží a pak si řekne: „Hm, tady něco nehraje.“

Během čekání jsem si psal s kamarádem a řešili jsme jednu naprosto zásadní otázku: Zda může vegan brečet nad rozlitým mlíkem.“ Co myslíte? 😀 Odpověď jsme nenašli, ale shodli jsme se, že důležitý je, aby se vaganství nestalo masovou záležitostí! 🙂

Až těsně před vchodem jsem zjistil, že jsem to stál ale úúúúúplně zbytečně, neboť mě se týkala frontička úplně jiná a ta lajna, jejíž jsem byl doposud součástí byla na koncert, který se odehrával paralelně ve vedlejší hale, nicméně vstup byl pro obě show jednotný. Nightwish! Jo, aha 😀

Přešel jsem tedy do míst, který mi říkaly pane, čipnul lístek, odložil mikču, koupil pivo za sedm babek a šel do sálu. No, sálu. Taková větší sokolovna to byla. A to mi právě docela dost imponuje. Čím menší prostor, tím lepší. Člověk je blíž interpretům, doslova na decimetry, atmosféra je hutnější a ozvučení bývá zpravidla lepší. Jsem prostě spíš fanoušek klubových koncertů pro maximálně několik málo stovek stejně naladěných lidí, než na megashow, kde to člověk musí sledovat na projekcích, aby viděl detaily. Ale na druhou stranu musím nechat, že i takový koncerty, zvlášť pokud mají dobrou scénu a dramaturgii, mají dost, co do sebe. Záleží na kapele a aktuální náladě 🙂

Na jevišti na barový židličce mězitím brnkala nějaká novodobá Janis Joplin z východního pobřeží jednu písničku jako druhou a tak jsem si sednul ke zdi na zem a poslouchal. Muzika mě neuchvátila, ale texty měly úroveň a její ironický prupovídky mezi songy jakbysmet. Jelikož bylo už půl devátý a na lístku byl čas 7PM, očekával jsem, že teď už přijde Frnk Turner and the Sleeping Souls. Nepřišli. Obejevila se ještě jedna kapela – Northcote a k ní můžu s čistým svědomím říct, že mě dost zaujala. Mám rád muziku Bruce Springsteena a tohle jí bylo dost podobný.

Saskatchewan se nepočítá!

Když frontman jmenoval provincie, odkud všichni členové pochází a zmínil Saskatchewan, z publika někdo vykřikl: „Saskatchewan doesn’t count!“ Všichni bouchli smíchy 😀 Ano, to je ta tranzitní provincie mezi mezi civilizací a civilizací, provincie, kde nic není, jen pole a lány, provincie, kde když ti uteče pes, můžeš ho ještě za tři dny sledovat na horizontu, jak furt běží pryč 😀

IMG_7392

Stál jsem v druhý řadě a mohl teda sledovat všechny detaily, co se na jevišti dějou. Teda skoro všechny. Pod zpěvákem totiž stál jako lžička v termixu sekuriťák a dost zacláněl, protože pódiu nebylo z nejvyšších. Muzika to však byla dobrá a hned po koncertě jsem si jí dal ve Spotify do „follow“ abych ji mohl později blíže poznat 🙂

Frank Turner and Sleeping Souls

Teď už to mělo přijít. Nicméně dali si fakt dost na čas a přestože měli nazvučeno, nechali publikum dobrých dvacet minut vycukat. Těsně před začátkem jsem si všiml lidí kolem a jelikož jsem už takových koncertů viděl nespočet, usoudil jsem, že tihle nepřišli jen na poslech. Tihle tu jsou od toho. aby pod pódiem rozpoutali pořádný pogo. V mladších letech bych mezi nimi zůstal a taky se „popral“, ale z toho už jsem tak nějak vyrostl 😀 Dodneška si pamatuju, jak jsem kdysi na NOFX ztratil v pogu hodinky – to byl taky nápad tam s nimi lézt.

Proto jsem se trochu vzdálil, ale nějaká holka, která zřejmě nevěděla, co jí čeká, zůstala. Zvědavě jsem teda přihlížel, co se bude dít 😀 A přišlo to. Dostala jednu ránu, pak druhou a pak se na to pako vylízaný, jak somálská studna vrhla a napálila mu takový dělo. Ty „WTF“ výrazy a smích přihlížejících, včetně výše zmíněnýho sekuriťáka, byly nezapomenutelný 😀

Po písničce Frank, který si tohoto „souboje“ taky všiml, týpkovi oznámil, že nemá být dickhead 😀 Holka mezitím pochopila, že tohle není místo pro ní a zmizela do bezpečnější zóny.

Téměř dvouhodinovou jízdu lemovanou průřezem kompletní Frankovy tvorby jsem si užil jako už dlouho ne! Můžu říct, že tohle je teprve třetí nečeský interpret, vedle Gaslight Anthem a Biffy Clyro, jehož takřka všechny texty znám nazpaměť a mohl jsem tedy pět spolu s davem!

Zahrál 29 songů, což rozhodně není málo, sám si skočil s mikrofonem do lidí, čímž dal vzpomenout na svoje hardcorový kořeny s Million Dead a celkově celá show ani na minutu neztratila nic ze svýho drajvu plnýho entuziasmu. Zahrál i starý song Glory Hallelujah, který mám pro svůj totálně ateistický text hodně rád a pak hlavně ty rychlý energický vyplovačky jako Recovery, Get Better nebo Losing Days. Potěšilo mě i věnování jedný skladby kámošům z The Gaslight Anthem – prostě jedna banda s Brianem Fallonem. Dokonce i spolu nedávno vystupovali 🙂

IMG_7419

Chvíli před půlnocí jsem si do svýho vnitřního virtuálního zápisníku zaznamenal další koncert navštívený na severoamerický půdě a přidal tuhle Frankovo show vedle již navštívených Paramore, New Politics, Fall Out Boy, Against Me! a právě The Gaslight Anthem. To jsem ale ještě netušil, že tenhle seznam maličko (neúplně) rozšířím.

Metalová opera

IMG_7431

Jak už jsem napsal na začátku, ve stejném vchodu se tou dobou odehrával ještě jeden koncert – Nightwish. Tak proč se na něj nezajít podívat? Nebyl jsem ale ani zdaleka jediný. Sekuriťáci však všechny „zájemce“ u vstupů otáčeli. Nepropadl jsem skepsi a s ještě jedním týpkem jsme tam tu cestu našli. Přelezli zábradlí, rychle proběhli dovnitř a i když za námi nějaký sekuriťák něco křičel, zmizeli jsme prostě v davu a najdi si nás! 😀

Dopředu jsem se moc procpávat nechtěl, ale tady to stačilo z dálky, protože to byla skutečně monstrózní show. I když metal moc nemusím, naživo to bylo docela fajn a tak jsem tam pobyl na poslední čtyři songy Nightwish 🙂 Po koncertě jsem vmísil mezi všechny ty metalisty a jel natřískaným C-Trainem zpátky do centra – domů 🙂

Ve středu se zase chystám na hokej, tentokrát si to Flames rozdají s Nashville Predators, tak jsem zvědav, protože Nashville je mi  od mala tak nějak vnitřně sympatický klub – asi to logo 😀 Určitě o tom něco málo napíšu 🙂

Mějte hezký vstup do novýho pracovního týdne a ať se nám to roztáčení kol kapitalismu daří! 😀

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s