Mám munici, hodně munice a v tomhle článku ji rozhodně všechnu vystřílím, neboť počínaje zítřkem se začne kumulovat munice nová, kterou pak použiju do dalšího článku 🙂 Jak jsem avizoval v posledním příspěvku, přijel mi sem jeden z nej kámošů a od středy tu válčíme společně! 

Pěkně středeční volníčko, opět jsem se těšil, jak se prospím, ale prd, zase v sedm na nohou a Jirka měl přiletět až po druhý odpoledne. Leccos jsem si zařídil a vyrazil naším prehistorickým Volvem směr letiště. Jak je to auto starý, není logicky úplně v dobrý kondici, takže teďka je nějaká chyba na termostatu a auto se prostě přehřejvá, čili se musí naplno topit a pokud nechceš chcípnout, musíš u toho mít dokořán otevřený okýnka. A co? Aspoň nějaká sranda 😀 Ale co byste chtěli po autě z roku 86, který má nalítaný bezmála milion kilometrů. Nesmrtelnej povoz!

IMG_9017

IMG_9189

Ty si lítáš, jako já jezdím tramvají

Tohle mi řekla jedna tuze sympatická osůbka a ta fráze se mi zalíbila a hned utkvěla v paměti.

Mně je to prostředí letiště tak nějak vnitřně sympatický. Evokuje ve mně takový pocit volnosti a svobody. Všude mraky lidí, rušný prostředí, všemožný národnosti, letadla lítají nahoru a dolů a prostě jsem tam tak nějak v kontaktu s celým světem najednou. V životě už jsem toho nalítal dost (myslím že přibližně 22 letů z čehož 5x přes Atlantik)  a v následujících 12 měsících svůj počet letů rapidně rozšířím, ale letiště mě snad nikdy nepřestane uchvacovat.

IMG_9040

Takže jsem si tam pěkně koupil ve Starbucksu ledový kafe, vzal si tablet s předposledním dílem seriálu Billions a čekal. Před druhou hodinou se z bránu vynořila známá postava. Je to skoro jako včera, když jsem dělal rozlučku pro nejbližší známé a najednou jsme tady, na druhým konci světa. Na to, že to byl Jirkovo první let v životě, dal to bez ztráty kytičky, za což má palec hore!

Welcome to Canada starý brachu!

IMG_9045

Koupil jsem mu kafíčko na cestu, aby ho to trochu koplo a mohli jsme jít k autu. Tak a jak teď z toho parkoviště vyjet? Tam samozřejmě závora a prej, že to žere jen kreditní karty a s debitkama to pracovat neumí. Ok, kanadskou kreditku mám. No jo, ale s tou si to nerozumělo. Jirka povídá, že mám vyjet protisměrem tak, že mi tam půjde máčknout vjezdový tlačítko, čímž zvedne závoru. No, začal by tu pěkně 😀 Naštěstí jsem s sebou měl ještě českou kreditku a tu mi schlamstlo bez zbytečných obstrukcí 🙂

Jelikož som bol hladný ak pes (Jirka ne, protože KLM se umí o svoje cestující dobře postarat) navrhl jsem zastávku v mým oblíbeným Boston Pizza. To je vám taková reštika, která není úplnej fast food a taky nic nóbl, prostě pěknej střed jak cenovej, tak kvalitativní. Poručil jsem nám Buffalo wings a seznamování s místní kulturou mohlo pro Jurdu začít.

IMG_9293

Jak se odpoledne blížilo ke svému konci, museli jsme hnout zadkem, protože nás čekalo nemálo zařizování. Něco vyzvednout, pokoupit věci do práce, nakoupit zásoby potravin a dolary lítaly na všechny strany 😀 Ale zvládli jsme to zdárně. Aby ten náš příjezd na barák nebyl ledajaký, nakoupil jsem ještě pro partu pěkný velký steaky, aby bylo, co hodit na grill.

Sink or swimm

Říká se, že nejlepší je hodit do vody a nechat plavat. Já to tak měl s většinou různých životních a pracovních situací a málokdo se se mnou mazlil a z toho důvodu si myslím, že je to nejlepší postup! Prostě idiom Sink or swimm! Takže hnedka druhý den ráno milý Jiřík vyfásnul helmu, vestu, zašel jsem s ním na bezpečnostní školení, abych mu překládal a hurá do roboty. A zrovna dostal tu nejnevděčnější práci. Zaspárovat chemickým tmelem část jednoho stropu. Nutno uznat, že se toho zhostil velmi statečně a na to, že to dělal prvně si s tím bravurně poradil. A druhý den už věděl co a jak, byl přidělen k jednomu z naší party a pustili se do spárování podlahy a práce odsejpala. Je to prostě makáč 🙂

IMG_9066

You gonna die gonna die for your government (část textu Anti-Flag)

Tak nám pěkně utekly dvě pracovní desetihodinovky a páteční večer byl už dávno dopředu vyhrazen pro vejlet na druhý konec města na koncert Anti-Flag, jedný z kapel, na jejíž muzice jsem v teen věku vyrůstal. To víte, byl jsem tehdá weekend punk 😀 Ale už jsem z toho vyrostl, nicméně muziku si poslechnu rád a na ty časy zavzpomínám 🙂 Na AF jsem vlastně byl i před x lety v Praze.

FullSizeRender1

Přes den jsem si ještě na Spotify sjížděl hudbu předkapel, které jsou Justinu Saneovi (frontman Anti-Flag) a spol jako support. Hned po práci jsme proto vyrazili do kampusu, kde se to mělo odehrávat v tamním klubu. No, klubu, spíš taková hospoda s pódiem. Tím líp. Čím menší, tím lepší! Žádný zátarasy oddělující kapelu od publika, muzikanti na dosah ruky. V létě budou na RFP v Čechách jako jeden z headlinerů, docela zajímavý srovnání 😉

IMG_9148

Na místě jsme se sešli ještě s dalšími Čechy, našli pěknej stůl, nakoupili pivka, kecali a čekali až začne produkce. Začaly předkapely – nic moc. Za chvíli se tam z ničeho nic ukázal další kámoš – Tomáš, který se nedávno vrátil z Havaje. A hned jsme o týhle dovče dali řeč, protože mě Havaj docela láká na nějakej ten výlet, no a jak jsem zjistil, není to vůbec nedostupný, spíš naopak. V našem současným stavu je zarábka na takovou dovču tak dva týdny 🙂

Před jedenáctou večer konečně vlítli na pódium tihle punkáčí z Pittsburghu! A hned songem The Press Corpse nechali pod pódiem rozpoutat neuvěřitelný pogo peklo! Jak už jsem napsal, už na ty bitky, lokty, pády a pot v tom kotli nejsem, ale přeci jen jsem si chtěl na chvíli rozvzpomenout na to období, dal jsem Jurdovi peněženku, mobil, klíče od auta a hodinky, sundal košili a na dva songy tam vletěl. A můžu říct, že stačilo. Skutečně stačilo 😀 Byl jsem spocenej, trochu pomlácenej, ale nadšenej a spokojenej 😀

Původní plán byl, že další den ráno nasadíme, ale už v průběhu koncertu jsme se jednoznačně shodli, že faaaakt ne! 😀 Proto jsem nám ještě udělal takovou malou noční objížďku downtownem, aby jsem Jirkovi připravil další malý zážitek. Projeli jsme kolem hokejový arény, zašli do jednoho pubu na nejvyhlášenější ulici pro noční život a někdy ve dvě to valili po highway zpátky domů.

My se tam prostě dostaneme!

Sobota se vyvrbila naprosto nádherně. Konečně jsem se docela solidně prospal, venku bylo snad třicet stupňů a naprosto ultimátní azuro. Navrhl jsem, že by bylo fajn zajet podívat se do Heritage Parkuu, tedy takovýho westernovýho městečka, kam už jsme se před měsícem snažili dostat, ale bylo ještě zavřeno. Tentokrát už od dálnice bylo zřejmý, že tam budou pěkný davy lidí! A taky, že byli. Vystáli jsme si frontu na lístky. Nejen, že byly příšerně drahý, což by nebyl takovej problém, ale slečna povídá, že dneska je tu jen special event for family and kids. Aha, takže otočka…

IMG_9216

Tak říkám, že se ještě mrkneme k jezeru a pojedeme do armádního muzea nedaleko. Od jezera jsme vylezli na takovej kopec, na němž byl plot oddělující park od veřejných prostor. Nebyl bych to já, abych se jen tak vzdal a říkám, že se tam prostě nějak dostaneme. A taky, že jo. Kousek dolů k vodě jsem zmerčil takovou nenápadnou díru v plotě. Jirka chvíli váhal, ale nakonec jsem jej přesvědčil, že je ideální čas na takovou srandu, jako tam prostě vlézt ilegálně 😀 Zapluli jsme do davu a bylo to 😀

Skutečně to byl nějaký dětský den nebo co, neboť tam stály velkokapacitní stany, konala se tam jakoby nějaká pouť a všude rodičové a jejich ratolesti. Stovky a stovky lidí. Ale samotný vesnice se to netýkalo, a byl tam poměrně klídek. Tak jsme to prochodili křížem krážem a nafotili ten skvost 🙂 No a fotky tak nějak mluví za sebe!

IMG_9288

IMG_9267

IMG_9240

IMG_9228 (1)

IMG_9251

FullSizeRender9+6545

IMG_9217

IMG_9263

IMG_9224

Víkend zdaleka nekončí!

Měli jsme tak nějak domluveno, že namísto původní pracovní soboty si dáme pracovní neděli. To by ale kluci neměli naplánovat, to co se pak dělo 😀

IMG_9317

Před tím jsme však nakoupili pěkný zásobičky hovězího masa, housky a všemožný další ingredience k přípravě burgerů. Z nichž jsem pak uhnětl celkem 22 porcí, takže se po steak párty a teď buger párty stávám místním BBQ králem, jak kdosi podotknl 😉 😀

Nechme opět mluvit fotky 🙂

IMG_9332

IMG_9328

IMG_9335

IMG_9341

Po BBQ session bylo naplánovanej velkej noční tah do města do nějakýho klubu. Před tím jsme však všichni (13 kousků) poseděli snad do 11PM na terase a docela popili. Začínalo se rýsovat, že v neděli opět nenasadíme 😀

V jedenáct večer jsem ještě absolvoval takový jeden příjemný hovor do Čech 😉 ale byl jsem násilně vyrušen tím, že se jede. Sotva jsem si vzal košili a už jsem byl unesen do auta. No, auta. Spíš toho našeho mikrobusu pro dvanáct lidí. Šoférování se zhostil kiwák Blake. No a až teprve v autě se rozhodovalo, kam to teda zaplujeme. Volba padla na club Commonwealth na 10th  Avenue v samém srdci donwotwnu.

IMG_9343

Vystáli jsme frontu před vchodem. Když se přišlo na řadu, sekuriťák zčekoval ID každýho z nás a stejně tak si každýho vyfotil. Uvnitř docela posh club. Taková ne úplně hlasitá hudba, ale šílený dunění, takže vyladěný tak, aby se dalo tancovat i bavit. Mě se týká ta druhá činnost, což je takový moje dogma. Nejsem diskotékovej typ a nejspíš nikdy nebudu. Kouknout se, to jo 😉 ale to je tak celý.

Koupil jsem nějaký Corony a vydali jsme se na průzkum celýho lokálu. Pěkně tři patra a všude lidi, který hluboko do kapsy rozhodně neměli. I ceny tam tomu odpovídaly 😀

IMG_9356

No, alkohol začal solidně rychle stoupat do hlavy a ani já nebyl výjimkou. Ono mixovat pivo, whisky Crown Royal a Jamesona nebyl ideální nápad 😀 Nicméně jsem byl pořád jeden z těch stále racionálně uvažujících.

Kolem druhý hodiny, kdy se podniky zavírají se však začaly dít věci. Jeden z nás na kaši, vyvedenej vyhazovačem, následná starost o něj, hledání odpadlých kusů, lovení taxíků a snaha o opětovnej vstup do klubu 😀 To nebylo zdaleka všechno.

Dva kluky jsem prostě nedokázal najít. Matúš s Jurdou venku drželi stráž nad zbořeným Tomem. Tak jsme se rozhodli, že to tágo prostě vezmem bez nich, oni si poradí, i když byli taky v přenádherným stavu 😀

IMG_9180

Ulovili jsme nějakýho většího taxíka s Arabášem za volantem, nacpali do něj Tomášem, kluci si sedli dozadu, já vedle šoféra. Říkám mu, ať jede po Macloudu, ale on ne, že zná lepší cestu. No, znal. Delší a dražší…zloděj z Bagdádu 😀

Říkám, že na náš dům nebudu upozorňovat, tak jsem taxíka navedl k baráku tak sto metrů od našeho, dal mu pade, Tomáš se vyvalil z auta a v tom jsme si toho všimli. Přímo nad náma. Polární záře, ve tři hodiny v noci, po nočním tahu krásná tečka.

IMG_9378

Matúš s Jurdou si z klubu odvezli i trofej v podobně nějakýho poháru a měli z toho neskutečnou hlínu 😀 Tomáš mezitím padal do křoví a zase se z něj zvedal a já fotil tu polární záři.

IMG_9369

IMG_9388
Tahle je z fb stránek lovců polárních září v Calgary. Takhle to vypadalo včera v noci tady za městem :))

Doma už jsem jen zapadl do peřin a dal si další call do Čech. Chudák můj adresát 😉 😀

Říkáme s Jirkou, že si dáme budíka na šestou s tím, že uvidíme, jak na tom budeme a zda nasadíme. A co myslíte? V šest zvonil budík, my se na sebe ve stavu rozbitých cikánských hraček podívali a spali dál. Prostě to nešlo 😀

Dopoledne začalo sčítání škod a otevírání a zavírání oken z předešlý noci. Zbylí dva kluci, který jsem nemohl najít prej přijeli nad ránem, tak že se nechali odvézt tak kilák a půl od baráku k bance, aby měli na zaplacení taxíku. Tam však našli nákupní košík a v něm to sem přijeli. Přéma mi pak ráno říká: „Zaparkovali jsme ho pět metrů od hydrantu, abysme nedostali pokutu“ 😀 😀

IMG_9385

Terasa byla vzhůru nohama, šéf, který se tu objevil z toho neměl vůůůbec žádnou radost, ale každopádně tahle jízda za to stála!!!

No a hned ráno, možná za trest jsme dostali pověření, že půlka baráku, včetně mě a Jirky se stěhuje do Edmontonu. Prý na tři až čtyři týdny. Takže to vidím na dva měsíce 😀 Tak říkám šéfovi, že musím příští pondělí na ten soud. Říká mi, že si holt vezmu auto a zajedu si sem na otočku. Ok, je to jen tři sta kilometrů..na pohodánky co 😀 Tak uvidíme.

No a aktuální zpráva je ta, že do Edmontonu jedeme už dneska. Teďka je 7PM, takže až tohle dopíšu, nastává rychlá véča a sbalení se na dobu neurčitou a cesta do míst, který vůbec neznám a nevím, co od nich čekat s Jirkou a dvěma punkovejma Slovákama 😀 😀 Ale jo, beru to tak, že tohle jsou přesně ty situace, který člověka posílí a posunou. Hlavně „think positive“!

Tak mi držte palce, ať tahle eskapád dobře dopadne!!

Zdravím ještě stále z Calgary!

 

1 komentář: „Welcome to Canada starý brachu

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s