Saturday night s heslem „Party dress maybe less“

Ten víkend snad musí vyrábět v Číně. Nikdy dlouho nevydrží! Už je zase pryč! I když to nebyl víkend v tom klasickým pojetí začínajíc pátečním večerem a tím nedělním konče, byly to prostě dva, po sobě jdoucí dny, začínající tentokrát večerem sobotním. A byly skutečně „po piči“ 😀 Dneska vám přiblížím, že i na takovým Bohem nepolíbeným místě, jako je hlavní město provincie Alberty Edmonton, to nakonec tak úplně marný není, když si to člověk vošéfuje po svým 🙂

Už v práci jsem se s Tomášem domluvil, že večer vyrazíme na Whyte Avenue (ne, to ypsilon tam není překlep nebo neznalost 🙂 ), což je zdejší ulice na noční život plná barů, klubů, diskoték a jiných restauračním zařízení. Něco jako Stodolní v Ově (tam hraje ten tým, co spad do druhý ligy, prej ňákej Baník nebo co 😀 ) nebo Dlouhá v Pze.

Nakonec se k nám ještě přidal Kuba a akci jsem pojmenoval „Party dress maybe less“. Skutečně jsem se těšil, že po několika dnech na trase práce – barák – nákup se taky podívám někam jinam a odfrknu. Rozhodně se nepovažuju za nějakýho párty boye, to ani náhodou, cíleně jsem na diskotéku šel naposledy ještě v nějakým štěněcím věku a dávno jsem z toho vyrostl. Vzpomínám si, že ani tehdá jsem tomu neholdoval, ale když je člověku ňákých osmnáct a je aspoň trochu společenskej, má tu tendenci lovit „ňáký buchty“, ať chce nebo ne 😀

I když se to může zdát divný, že po několika měsících celibátu, kdy už člověku musí v hlavě slušně šíbat, nejel jsem tam rozhodně s cílem tenhle půst přerušit. O klucích se to ale říct nedá a rozhodně je to v pořádku 😉 Jel jsem tam prostě zkapalnit nějaký dolary, pokecat anglicky s kýmkoliv, kdo se naskytne a třeba nějakou kočičku klukům dohodit. Leccos se podařilo..ale pěkně popořádku.

IMG_9545

Hned po práci jsme si v likáči obstarali nějaký pití na rozjezd, protože chlastání v barech leze víc, než brutálně do peněz. Platilo nám to tak v USA, platí to naprosto stejně tady. Ono, koneckonců se tahle kratochvíle stává poměrně běžným standardem i v Praze. Ale tak si to spočítejte. Na rozjezd potřebuju tak pět šest piv, tady jsou to navíc jen třetinkový plechovky a nějakej panáček, byť tvrdý piju míň, než málo. Za pár plechovek dám v likáči do deseti dolarů, tam bych dal za jednu plechovku třeba sedm nebo osm a o míchaným drinku radši ani nemluvím 😀

Pěkně jsme skoro všichni, co tu jsme, poseděli na terase vedle domu, čas příjemně ubíhal a mě došlo, že jsem nic nejedl, ale začínal jsem být ve stavu, že bych připálil i čaj, takže mě zachránila cesta do Tim Hortons, který je pár desítek metrů od nás. Kluci se podivovali, proč si beru plechovku piva na cestu, ale mně to bylo fuk 😀 Nojo, alkohol na veřejnosti je tu potírán víc jak poslouchání Hlasu Ameriky za totáče a trestá se tu káznicí, třiceti ránami bičem nebo gilotinou 😀 A chlastaj stejně všichni. Inu, #StayPokrytec 😀

Bylo to přesně týden, co jsme vyrazili pařit do downtownu v Calgary, možná na minutu přesně. Znovu sobota večer a znovu jsem telefonoval do Čech a zase jsem byl skoro násilím vytažen z parádního relaxu s příjemným hlasem na druhým konci 😉

Jeden ze spolubydlících, Michal, nás, všechny tři škopky, naložil do auta a jelo se.

IMG_9586

Jelikož Tomáš s Kubou už na Wajtce nejednou pili, byli i tak lehce ztraceni. Těch barů a klubů tu bylo faaakt mraky, takže se nedivím. A lidí na ulicích jakbysmet, všech sociálních skupin (posuzováno vizuálními vjemy). Od skutečných nouzáků, přes nějaký vzhledový i příjmový střed, což bysme tak nějak mohli být my až po „posh“ lidi přijíždějícíh v limuzínách od Bentley, či v Escaladu nebo ve sportovních autech od Ferdinanda Porsche.

IMG_9563

Našli jsme jakýsi klub s názvem Tribute. Název si pamatuju podle razítka na ruce, který jsem tam našel druhý den ráno/dopoledne a podle fotek, kdy iPhone poměrně přesně udává i polohu pořízený fotky.

Zaplatili jsme ne zrovna levný vstup, nechali se ošahat od obézních vyhazovačů, kteří si každýho vybleskli a vstoupili skrz závěs dovnitř. Možná si teď říkáš, že takový vstup evokuje vlez do nějakýho bordelu, ale tady ne. Prostě jeden z mnoha lepších klubů, kde si to hlídají. Ale tam skoro ani noha. Dali jsme vodku s Bullem, řekli, že se sem musíme vrátit pozdějš a táhli zase o dům dál.

IMG_9555

Klub s fajným názvem Funky Buddha (název si pamatuju, i přestože tam nebylo razítko 😀 ), byl zaplněnej už docela solidně a i hudba mi tam byla bližší. Žádnej DJ nebo co, ale normální písničky 🙂 Popili nějaký vodky s Bullem, kluci šli na parket (to pro mě není) a tak jsem se dal do řeči s lidmi kolem. Zrovínka tam byla jedna slečna, o který Kuba před tím prohlásil takovej ten mezichlapskej kompliment, kterej by jí určitě osobně nikdy neřekl 😀 😀 Po chvíli povídání jsem z ní vytáhl, že je married. Já vím, že to není žádná nemoc, ale prostě smůla! 😀

Tom i Kuba na takovou tu taneční muziku jsou prostě stavěný, zato mně to nic moc neříká. Ne nadarmo si zrovna před pár dny koupili lístky na fesťák Ultra Brasil do Ria de Janiera, kde se asi vyřáděj dost 😀 Já si radši postojím bokem s drinkem nebo pivem ohlížejíc okolí a navazujíc konverzace 😉 😀

IMG_9570

No, ale alkohol mi i ty stoupl do hlavy mírou takovou, že jsem nejspíš nějak podvědomě překročil svoje osobně-morální hranice a taky se na ten parket vydal. Nechci vědět, jak to vypadalo 😀 Ráno jsem však objevil sérii rozmazaných fotek, kdy i Aleš pařil na repráku vedle DJ a nějaká slečna v bílý masce vojáka ze Star Wars mi chodila pravidelně rozcuchávat vlasy..netuším proč, ale bylo mi to totál šumák 😀 😀

IMG_9607

Zkrátím to. Prošli jsme několik klubů, všude pili, kecali a pařili. V posledním baru jsme se ale všichni tři nějak oddělili. S Tomášem jsem se dokázal nějakou zázračnou náhodou najít, ale Kuba nikde. Navíc jak Tomáš, tak Kuba nemají kanadský čísla, takže prozaické řešení, napsat nebo zavolat bylo vyloučeno. I v tom stavu, v němž jsme byli, nevím, jak bysme se našli 😀 I tak jsme zkoušeli uvažovat racionálně..haha 😀 Hledali dobrou tři čtvrtě hodinu Kubu, kde se dalo. Marně. Všude stovky a tisíce lidí, spousta času v háji, nevím kolik promile pod kůží a Tomášovo ujištění, že on se vždycky takhle ztratí nás přimělo to vzdát. Prostě najít tu Kubu, byla mission impossible.

Pojedeme holt domů sami dva a budeme doufat, že si jej napadne vzít si tágo a prostě přijet. I když je to pěkná dálka a nejsem si jistej, zda zná přesnou adresu, ale si musí nějak poradit no 😀

Zahájil jsem lov taxíků. Ani nevím proč, ale vždycky jsem jim skákal skoro pod kola. Asi aby si mě všimli, co? 😀 Po stažení okýnka mě skoro každej arabášek za volantem ujistil, že  do Sherwood Parku, kde bydlíme, je to za „fifty“. Tak mu hned říkám: „What? Fifteen?“ 😀 „No, fifty.“ „Fuck off!“, opáčil jsem 😀 Asi pátej mi nabídl, že nás tam hodí za tři pětky. Jo, berem. Naštěstí se navigování ujal Tomáš a já mohl propadat do letargie na zadním sedadle.

IMG_9630

Sčítání škod

No, nebylo mi vůbec dobře. Není se čemu divit. Párty to byla ale totálně podařená! Najednou jsem si vzpomněl na Kubu a šel zjistit stav. Přišel jsem ve stavu zrubanýho lesa do kuchyně, kde už byl Tomáš a z dálky se na mě vyloženě tlemil. No a Kuba? To mi nebudete věřit. Ani já jsem nevěřil. Prej ten blázen přišel domů v půl devátý ráno pěšky! Jo, pěkně dvojkou po svejch! Takže šel asi šest a půl hodiny přes dvacet kilometrů v noci, po dálnici, najebanej, sám, bez znalosti prostředí, domů, pěšky 😀 Tohle je fakt příběh z jinýho hrníčku, kterej zasluhuje velkýho zlatýho bludišťáka! Navíc přišel s historkou, že ho někde po cestě naháněli nějací spoluobčané tmavé pleti. Hlavně, že je tu ve zdraví!

Ještě, že tu je se mnou Piňda. Jak mě viděl, došlo mu, že vaření oběda bude na něm a připravil mi výbornou chálku. K tomu dva ibáče, sprcha, chvilka na čerstvým vzduchu, litr vody a začínal jsem být fresh na další výlet, který záhy následoval.

Už dřív jsme si naplánovali, že pojedeme kus severně od Edmontonu do národního parku Elk Island, kde se volně pohybují bizoni a jsou tam krásný jezera. Bizony jsme potkali bez jakýkoliv ohrady na vzdálenost tří metrů, plavili se po jezeře, brodili se močálem, ale byla to totální paráda. Fotek je mraky a povídání bude snad taky výživný, takže tohle bude obsahem dalšího článku 🙂

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s