Půl roku v Kanadě! Pohled zpátky, část druhá…

V Calgary už začal ten pravý život, s nulovou jistotou, většími starostmi, ale zároveň všechno bylo dostupnější a paradoxně jistější. Protimluv? Nikoliv. Vysvětlím. Práce je v Calgary je dostatek, shodou okolností a náhod jsem se k jedné takové hned po příjezdu nachomýtl. Podtitul tohohle článku by mohl znít: „Jaký si to uděláš, takový to máš“.

Přijel jsem v neděli, v pondělí nakoupil použitý hadry v sekáči a v úterý začal pracovat. Začal jsem dělat s dvěma Čechy, s nichž jedním jsem i bydlel. Moje tvrdá matrace okupovala skoro celou podlahu v šatně u tohohle kámoše, s nímž jsem bydlel. Tvrdej start, ale na pohodlnější prostě nebylo.

Práce spočívala v montování a instalaci žaluzií a rolet na výškových budovách. Naštěstí zevnitř :D, i když strach z vejšek skutečně nemám. Kolikrát docela dřina, hlavně, když nejezdil výtah, takže si vynosit veškerej vercajk do třicátýho patra není žádná láce. Dělalo se na tzv. „piece work“, tedy že jsme byli placeni od kusu, takže chvátačka a tlak na počet navrtaných a nainstalovaných kusů.

Byl jsem však rád, že mám práci a i když jsem zase po letech začal dělat rukama 😀 mělo to něco do sebe. Libor (nadřízený) nastavil docela přísný měřítko a muselo se jet. „Bydlel“ jsem v centru, tak čtyři minuty chůze od Calgary Tower, což je jakobyste bydleli na v ulici vedle Staromáku.

Do toho jsem po práci odpoledne a v podvečer první tři týdny chodil na kurzy pokeru do casina s tím, že na víkendy a po nocích tu budu dealovat. Byl to zajímavej kontrast. Ráno celej spocenej, odřenej a od prachu a v podvečer pak v lepším dress codu mezi kravaťákama a lidma, co přišli progemblit stovky a tisíce dolarů.

S pokerem to pak nedopadlo, protože jsem se rozhodl věnovat všechno první práci, která byla taková..jak to říct?…lidštější a lidovější a já obecně nejsem na ty probdělý noci, párty lidi a nejistotu tvořenou všudypřítomným gamblingem. Navíc, přiznám se, nepodařilo se mi na první pokus udělat „table test“ a na opravný pokus už nedošlo.

Bylo taky nutný vyřešit otázku bydlení, protože okupovat někomu šatnu a přebývat na tvrdý matraci na zemi nejde věčně. Našel jsem si proto bydlení na stejný ulici, jen několik minut chůze daleko, u jednoho českýho páru, kteří zrovna hledali někoho na šérování bytu. No, a takhle nějak začal odpich z toho bahna. Denně makačka na mrakodrapech a první lepší vydělaný peníze.

To jsem si však jen myslel, že ta částka, přestože byla dvojnásobně vyšší, než v horách, je super. Bylo to tak tak na pokrytí nákladů čítajíc nájem, jídlo, paušál a zůstalo mi pár jednotek stovek. Život v centru Calgary je skutečně drahej..jakože saaaakra drahej! Mělo to však svoje výhody. Byt byl tak dvanáct minut chůze od Seddledome, což je domácí aréna Calgary Flames, takže na hokeji jsem byl pečenej vařenej. Myslím, že 11 navštívených zápasů za tři měsíce je docela slušný číslo. Tak často, jako tady na NHL jsem nechodil ani v Čechách 😀

Je třeba se hnout zase o dál

Přes Facebook, jak jinak vlastně tady 😀 jsem už někdy v únoru narazil na nabídku práce – obkládat bazény. Nějak dvakrát jsem tomu nedával váhu, protože jsem byl aspoň vnitřně zavázanej Liborovi, že mi dal práci na těch roletách a sotva jsem se jakš takš zaučil, abych šel jinam, tak jsem tu nabídku přepinknul Ondrovi, který se začal z hor pomalu dívat, kam se dál posune.

Držel jsem tenhle režim necelý tři měsíce, až jsem si na konci března řekl dost, že to tak dál nejde, že si prostě potřebuju žít zase o trochu líp. Můj život tady i celkově nemá být jen o stagnaci a nějakým konstantním přežívání, ale musí mít progres, aspoň mírnou vzestupnou tendenci a nějaký smysl. Když tu nemám partnerku nebo rodinu, což bych představoval ten nejvyšší smysl života, tak ať je to aspoň o výdělku a penězích, za který se dá leccos koupit, našetřit a hlavně něco zažít a vidět.

Jedou jsem takhle zavolal na tu nabídku práce na obkládání bazénů a hned tu práci dostal. Tak jednoduchý to bylo. Dostal jsem adresu, kde je aktuální pracoviště, ať se tam přijdu na druhý den podívat, což jsem taky udělal. Supervisor na stavbě mi hned říká, ať přijdu hned další den 😀 To jsem nemohl Librovi udělat a tak jsem aspoň dojel týden, přes víkend se sbalil, rozloučil s centrem města a odjel do novýho bydliště na úplný jih Calgary.

Jízda začala

A od konce března bydlím v obrovský partě Čechů a Slováků, kde všichni dohromady pracujeme na bazénech, kde měříme, řežeme, obkládáme, spárujeme, betonujeme a ….přenášíme věci zprava doleva 😀

Život dostal fungl nový obrátky. Oproti předchozímu bydlišti, kde jsem byl víceméně sám na sebe a v práci jsme byli dva, někdy tři, to chytlo úplně nový rozměr. Na baráku je nás deset, v práci přes dvacet a skutečně je to mašinérie.

Výdělek je zase skoro dvojnásobně vyšší, než na druhý pozici, hodin spousta, čas letí jako šlenej, blíží se léto, výlety, hory, jezera, cesty do USA, už si konečně můžu jen tak koupit, co se mi líbí a nekoukat tolik na cenu, brzo bude auto, teď mě čeká jen tak výlet do Texasu a tak dále a tak dále. I když by mohl opět kdokoliv namítnout, že je to na nic, tak teďka konečně (teda už dva měsíce) to jede, jak to mělo jet od začátku. Občas si říkám, tohle vědět před půl rokem, dám si tu dovču v horách na pár týdnů a jedu rovnou sem a dneska bych byl úplně někde jinde.

A to je přesně ono, co člověka naučí a zocelí do života a ačkoliv všechno zdaleka není růžový, budu na tohle tady, dobrý i špatný, vzpomínat s úsměvem a tím, že to stejně bylo strašně dobrý! 

 

4 komentáře: „Půl roku v Kanadě! Pohled zpátky, část druhá…

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s