Jsem úplně plnej dojmů! Jsem nadšenej! Jsem nabitej energií, jako málokdy před tím! Můžu s naprostou určitostí říct, že to, co jsem dneska viděl a zažil naprosto přemazalo všechny estetický zážitky, který jsem do dnešního dne prožil. Ať je to Galveston v Texasu nebo národní parky v tomtéž státě, Manhattan v New Yorku se všema svýma nádherama, Nigaraský vodopády, Karibik na Key Westu na Floridě i panorama Pražskýho Hradu. Všechno zastínily dvě jezera v Rocky Mountains. Zejména pak Lake Moraine, který je oficiálně hodnoceno jako jedno z nejhezčích na světě a všechny fotky, který si k tomuhle místu vygooglíte nejsou nijak upravený, ale skutečně to tak tak vypadá. Pohádka v reálu! 

K psaní tohohle článku jsme si otevřel mojí milovanou Studenstkou pečet, kterou jsem dostal z Čech k narozkám  a zárveň jsem si pustil naplno do sluchátek Davida Bowieho, aby tý estetičnosti nebylo málo a doufám, že se to na výsledku aspoň trochu projeví 😀

Vám ale teď hned doporučuju, abyste si ke čtení jako podkres pustili song od The Fray, kterej je dole pod článkem a dodáte tak čtení textu a prohlížení obrázků nový rozměr 😉

V předchozím článku jsem avizoval, že vyrazím v sobotu ráno, ale sotva jsem otevřel oči, pohlédl z okna a spatřil ten déšť a přes mobil zčeknul stav počasí v horách, přičemž jsem zjistil, že ani tam to není lepší, řekl jsem si, že bude dobrý ten můj trip o jeden den odložit a přesunout tak úkoly jako praní, nákup, volání do Čech, úklid pokoje, fotbal, vaření právě na sobotu. A udělal jsem dobře. To počasí, který dneska panovalo v okolí Lake Moraine a Lake Louise, což bylo druhý místo na mým seznamu, bylo naprosto fanstastický!

Původní plán byl dojet k jednomu z jezer, tam nechat povoz a dát si hike k tomu druhýmu. To si pište, že jsem nechtěl jít sám, ale na baráku jsme tři a Lukáš ani Blake jet nechtěli. Další „hajkuchtivý“ kámoši a kámošky z Calgary jsou buď na dovče v Čechách (jak paradoxní 😀 ) a nebo pracují, čili jsem si dal sólíčko, který se nakonec ukázalo jako dobrá volba. V tomhle mono tripu jsem taky konečně pochopil kamarádku Verču, která se jednoho dne prostě sebrala a na pár dní jen tak sama odletěla do Vegas, proč ne 🙂

Predikce, že si to projdu, jsem zamítl už včera, kdy jsem si trasu prozkoumal a spočítal, kolik by to zabralo času. Jako ono by se to dalo, ale vyjíždět z Calgary v pět ráno a vrátit se servanej v deset večer se mi taky nechtělo, takže jsem si to dal pěkně na Pražáka. K jednomu jezeru autem a k druhýmu jakbysmet 😀

FullSizeRender11

Avšak máme s Pinďou na léto naplánovaný nějaký to kempování, spaní v autě a s tím spojený hajkování, takže si tenhle patnácti kilometrovej trail tam a zpátky i tak jednou dáme, o to se prostě nepřipravím 🙂

FullSizeRender8

Dokud až ke mně dosáhl signál calgaráckýho rockovýho rádia CJRock92 cesta utíkala skvěle. Jak jsem se blížil z planiny k tý obrovitánský stěně Rocky Mountains, už nebyl signál skoro žádnej. A tak jsem si musel zpívat spolu se songama, co mám uložený ve Spotify. Ne, to fakt nechcete zažít 😀 Ale texty vybraných skladeb Zac Brown Band znám hodně dobře, takže tak zlý to bejt nemuselo, zvlášť  když se do toho (fotbalovou terminologií) dá to srdíčko 😀

IMG_1610

Nafta v Medvědovi pozvolna docházela a tak bylo na čase se poohlídnout po nějaký pumpě, kde toho svýho oře napojím. První diesel vůbec nenabízela, druhá opodál byla zavřená a tak se ptám, kde najdu nějakou další čerpačku. Strejček mě navedl kus od dálnice na takovou jednu hodně obstarožní, ale tam už diesel měli.

IMG_1612

Jak tady i v USA bývá běžný, tak se napřed předplatí za kolik chceš brát a pak ti to ten stojan do tý částky dovolí. Jdu teda do takový plechový budky, jež se tváří jako prodejna. Týpek na mě, že tady mám prvně natankovat a pak až zaplatit, ale zároveň na mě volá, ať jdu dál. Uvnitř mi nabídl kafe a dal se se mnou do řeči. Dobrých patnáct minut jsme žvanili o horách, o Čechách, lyžování, práci, Calgary a ženských. Pak jsem natankoval, zaplatil a pokračoval ve svý krasojízdě.

IMG_1631

Jen ten samotnej průjezd horama je skvělej zážitek. Vrcholky hor stále pod sněhem, štíty ozářený sluncem, zelený údolí a podhorský vesnice, tyrkysově modrá voda z řekách a potocích kolem klikatící se dálnice mezi touhle nádherou. Jen kdyby to nekazili všudypřítomný policejní hlídky.

12

Ale ne jako u nás, kde mají vystrčený auto a reflexní vesty, takže toho acabáka zmerčíš na pět kilometrů. Tady to auto div nezakopou jak tanky v Tankovým praporu a k tomu se s tím navíc radarem schovají za strom nebo nějakej sloup, takže si toho orgána celýho v černým všimneš, až když kolem něj projíždíš, ale to bývá zpravidla už příliš pozdě 😀 A ty pokuty tu jsou skutečně masný. Sám jsem se s tím už potkal 😀 Takže se není čemu divit, že 97,36% aut jede přesně podle předpisů a tu 110km v hodině prostě nepřekračují.

IMG_1729

Takže jsem si dal tempomat na tuhle rychlost, trochu položil sedačku, nastavil kvalitní muziku, kochal se krajinou a plynule ukrajoval kilák po kiláku z těch celkových 225 km. Ono se řekne 225 km tam a 225 km zpátky, což je skoro tři hoďky tam a to stejný zpátky. V Čechách by to byl výlet, který by se plánoval dlouho dopředu, v místních reáliích je to prakticky za rohem 🙂

Lake Moraine

profil

Ale přesuňme se konečně z cesty do místa určení. Po sjetí z dálnice a stoupání do hor je zážitek jako prase! I když mě naprosto uchvátilo už tohle, pořád jsem netušil, co přijde za chvíli. Nechal jsem auto u silnice tak kilák od cíle, ať se aspoň trochu projdu. Jen jak jsem tak z povzdálí zmerčil mezi mezi stromy probleskující tyrkysovou hladinu jezera, věděl jsem, že to nebude jen tak.

FullSizeRender10

A skutečně nebylo. Měl jsem prolezlí všechny možný obrázky z tohohle místa a valná většina z nich vypadala prakticky totožně a to naprosto úchvatně. Přiznám, že jsem při prvním pohledu na tu vodu, skály se zasněženými vrcholky kolem, měl husí kůži.

Skutečně, jako kdyby přede mě někdo narafičil obrovský plátno s fotkou v rozlišení 4K a snažil se mi nabulíkovat, že to fakt tak vypadá. Ne, ono to tak fakt vypadá. Je to živoucí a dokonalý důkaz toho, že před matkou přírodou je nutno se neskonale hluboko sklonit a uznat, že člověk přírodu fakt nikdy nijak neovlivní, i kdyby sebevíc chtěl. Že bude mít vždycky navrch.

Snad fotky promluví dostatečně, neboť nejsem ani zbla básník formátu Paula Verlainea, abych tu krásu adekvátně vyjádřil slovy.

IMG_1717

IMG_1670
Bez jakéhokoliv filtru

FullSizeRender4

FullSizeRender5
Z kamení jsem si vyskládal svůj mikro monument, jak pro hory typický 🙂

Při lezení po skále a útesu, který je přímo nad hladinou jezera jsem znenadání zaslechl češtinu. Nějaké dvě holky se tam bavily. Tak říkám: „Čauves, taky Češi?“ 🙂 Dali jsme se do řeči, chvíli poseděli na skále v výhledem na tu nádheru, pořídili fotky a šli každej po svým. Ale ty holky mají dost dobrej příběh. Jsou tu týden, mají jen stan a přibližný plán toho, kam chtějí jít a co dělat. Vždycky to někde rozbalí, přespí někde seženou potravu a další den stopujou zase o kus dál. Chtějí to tak praktikovat ještě několik týdnů. Za mě, jednoznačně palec nahoru! 🙂 Ta svoboda kterou tenhle způsob cestování ve spojitosti se zdejší dokonalou přírodou, poskytuje, musí být k nezaplacení a zážitek na celý život 🙂

13

Mohl bych tam sedět hodiny a hodiny a ten výhled by prostě neomrzel. Seděl bych tam ještě teď, ale bylo na čase se posunout k druhýmu jezeru. K Lake Louise.

Lake Louise

FullSizeRender7

Tady už jsem jednou byl. V zimě jsem se procházel po jeho zamrzlý hladině a byl to taky obrovský zážitek. Když přehlídnu ty kvanta lidí, který se u Lake Louise pohybujou, je to místo podobně krásný jako Moraine Lake, nicméně tomu prostě něco chybí. Není to úplně ono. Takže pokud sem někdy někdo, z vás, kdo to čtete, pojedete, určo prvně jděte na Lake Louise, ať si nenastavujete laťku přespříliš vysoko, jako se to podařilo mně.

Tady vede kolem jezera doslova dálnice, po který proudí davy lidí, takže taky žádná sláva.

FullSizeRender3

Voda a skály kolem však tenhle nepěkný rozměr doslova zastíní, takže si těch zástupů japíků se selfie tyčema prakticky ani nevšimneš. Ale na druhou stranu právě tihle Asiatí jsou nejlepší fotografové, když se chceš nechat vyblesknout, páč maj praxi v pořizování tisíců fotek denně. Nejen, že se svěřeným mobilem /foťákem nezdrhne 😀 ale udělá ti tolik snímků z tolika různých úhlů, že takový počet fotek nemá můj děda za celý svoje dětství jako já tady za půl minuty 😀

FullSizeRender

Čas vyměřený pro návštěvu těchto dvou úchvatných jezer se pomalu ale jistě blížil svýmu konci a tak bylo na čase zvednout krovky a jet. Nakonec jsme si po cestě zpátky ještě zajel do Banffu – překrásnýho horskýho města, centra všeho dění v celým zdejším národním parku. Taky jsem tu kdysi v zimě byl, ale takhle v létě je to úplně o něčem jiným. Hlavně je tu asi sedmnáctkrát víc lidí. V noci to tu musí docela žít. Těším se na nějakou tu noční akci v srdci tohohle městečka, která určo přijde.

14

Po cestě domů se mi podařilo chytnout na Trans Canada Highway, tedy dálnici vedoucí do Calgary, docela slušnou zácpu – inu měšťáci se po víkendu v horách vraceli zpět do svých předměstských ulit, aby dalších pět dní roztáčeli kola kapitalismu a následující víkend mohli zase odjet si nechat pročistit hlavu zpátky do Rockies. To se nezdá jako úplně špatnej styl, což? 🙂

IMG_1834

Už se fakt těším, až pořídíme to auto (a že to nebude dlouho trvat) a tyhle tripy nebudou jednodenní, ale v horách prožijeme další a další pořádný dobrodružství, jehož zevrubný popis vás stopro nemine 🙂

P.S.: Tu čokošku jsem během psaní snedl úplně celou. Jo, Audrey, taky to umím 😀

 

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s