3.7.2016

V neděli jsme po předchozí dlouhý noci mohli tak trochu vyspávat, což se nám i podařilo. Říkám pak ráno (ono bylo tak 10AM) Jurovi, že bych dneska rád vyrazil do Whistleru. Není to sice úplně blízko, ale to místo za to jednoznačně stojí, zejména proto, že právě tady probíhala většina zimní olympiády 2010. Tomu však předcházelo ještě jedno dechberoucí místo, na který jsme zajeli. 

Ono vyrazit těsně po poledni není úplně brzo, ale pořád je hodně času na to leccos vidět. Jura povídá, že nad Vancouverem zná jedno místo, odkud je vidět celý město i záliv. Inu vyrazili jsme tam. A skutečně. Ačkoliv byl lehký opar, byl to naprosto famózní výhled. Vancouver je znám svým zamračeným a deštivým počasím, ale teď se počasí setsakramentsky vyvedlo! Inu posuďte sami.

1544s

Pobyli jsme tu dobrou půl hodinku s upřeným výrazem na tu nádheru. A samozřejmě udělali fotky 🙂

Říkám, že Juru zavezu zpátky domů a nasmruju kormidlo na Whistler, ale prý ještě někam zajedeme. West Vancouver (to je ta část těsně tady pod tím kopcem) skýtá prý mnoho k vidění a obdivování, jak pravil můj průvodce.

Na posilnění jsme se zastavili v jedný tuze pěkný a útulný pekárničce, která rozhodně nebyla z nejlevnějších a i takový Starbucks by si vedle jejich cen mohl připadat jako chudý příbuzný. Prý, že si mám dát takovou nějakou skořicovou věc. A tak jsem poslechl a rozhodně jsem udělal dobře.

IMG_3096

Jelikož Jura dřív pracoval ještě v jiné firmě, než v té, ve které oba pracujeme teď, znal ty milionářský mega vily roztroušený po pobřeží. No byla to projížďka jako po Beverly Hills. Navíc Kanada má na osobu mnohem lepší ekonomiku, než USA a Vancouver je sakra bohatý město, ty baráky si s těma americkýma vilama příliš nezadaly a fakt to byl jinej svět. Vysoký ploty, všude strašně zeleně, dlouhý příjezdový cesty, obrovský zdobený brány, tady Maserati, támhle Ferrari vedle něj zase AMGéčko. O Camarech nebo Mustanzích ani nemluvím, protože takový běžný auta tahle honorace nepoužívá 😀

IMG_3120

Víc mě však zaujala možnost lézt po kamenech, na který útočila jedna vlna z oceánu za druhým. Fakt jsem si to vychutnal 😀

sdfsdfdfnn

Jakmile jsem Juru zavezl zpátky domů, mohl jsem vyrazit do toho Whistleru. Čekal jsem obyčejnou cestu, sic mezi horami, nicméně pořád ničím extra nezajímavou. To překvapení, který mě čekalo bylo skutečně obrovský. Plánoval jsem si, až budu o pár dní později v USA, že si projedu kus Pacific Hgwy, ale po tomhle jsem to mohl v klídku odložit.

Dálnice přímo podél oceánu. Tyrkysově modrýho oceánu! Kolem všude skály, hory, paprsky slunce ozařujíc tuhle podívanou. Nedivil bych se kdyby na týhle silnici byl zvýšený počet dopravních nehod způsobených nepozorností. Skutečně neuvěřitelná scénérie. Z těch fotek to asi úplně nevynikne, ale třeba jo 🙂

IMG_3332

IMG_3165

IMG_3180

2522

IMG_3263

Whistler

sdc

Od doby, co jsem po celou dobu olympiády v roce 2012 pracoval v Londýně v Českým domě, tak nějak jsem začal chápat olympijskou myšlenku jinak, než dřív, kdy jsem bral ty tři čtyři týdny jako možnost koukat sport. Teďka Olympijské hry chápu fakt víc, než sport jako myšlenku pospolitosti i fair play soutěživosti mezi národy, čas a místo, kde by měli lidé táhnout za jeden provaz.

IMG_3229
I tak se tu dá prostě chodit 😉

A proto Whistler, který byl olympijským centrem v roce 2010 a jenž je synonymem zimních sportů v Kanadě a vedle Aspenu v celý Severní Americe, nesměl chybět na seznamu mých tripů.

Z městečka na vás ten olympijský duch dýchne i teď, šest let po tom, co k tomuto místo upínal své zraky celý svět. Jelikož nad městem se tyčí ledovec, je možno tu lyžovat i teď v létě, nicméně jen hodně omezenou dobu, kterou jsem bohužel minul, takže se mi letní lyžovačka prozatím vyhnula.

vsdg

Hlavní gró je však věnovaný downhill bikingu. Kdo máte rádi úplně ultimátní a nekonečný sjezdy na celoodpružených kolech, je tohle naprosto dokonalý místo pro vás. Těch bajků je tam všude milion. Jak soukromých, tak pak různě v půjčovnách. Zanedlouho tam jedeme znovu, asi to prubnu a bude to fakt o držku to přežít. Ale co bych pro téma v článku neudělal … jestli ho pak ovšem bude mít kdo napsat 😀 😀

gggg

Takže jsem si jen prošel celou olympijskou vesnici, našel slavný monument, který se stal symbolem olympiády 2010 a samozřejmě olympijské kruhy.

FullSizeRender

Už jsem se ale těšil na tu cestu podél pobřeží zpátky do Vancouveru. Ačkoli je pro mě od roku 2012 cokoliv spojenýho s OH něčím výjimečným, tak ta cesta, co se zážitků týče, v tenhle den jednoznačně vyhrála a potvrdilo se pravidlo, že i cesta může být cíl 🙂

fdgghh

Po cestě zpátky mě ještě zastihla krásná kolona, asi jak se lidi po víkendu v horách vraceli zpátky do vancouverský aglomerace, dal jsem si krátký oddych na odpočívadle nad oceánem. Tam k mýmu milýmu překvapení už dávno kempovala banda hipíků na tripu. Dal jsem se s jedním z nich do řeči a prý v tom prehistorickým Transporteru brázdí celý západní pobřeží Kanady a USA. Prostě neuvěřitelná svoboda. Další tam jamoval na kytaru, tak jsem se s ní taky chvíli bavil a na závěr mě nechal udělat tuhle poetickou fotku 🙂

dfgfg

Jak se však projíždí různými indiánskými rezervacemi a oblastmi, jsou všechny cedule a značky i nápisy obecně vedle angličtiny ještě opatřeny jazykem blízkým původním obyvatelům. Je to fajn, vidět, že Kanaďani, ti jak je známe, mají k těm, kterým to patřilo odjakživa úctu.

sdfdf

IMG_3344

IMG_3341
Nebylo potřeba využít jakýholiv filtru :))

 

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s