6.7. , 7.7. a 8.7. 2016

Já vím, odmlka to byla delší, než jsem čekal, nicméně teďka se to pokusím trošku dohnat. Musím ten deník z toho mýho spontánního roatripu do západním pobřeží Kanady prostě dokončit. No a ten závěr začal skutečně šťavnatě 😀

Jak jsem se vrátil z Aberdeenu, díky zácpám na jihu města pozdě na to, abych stihl zápas mezi Sounders a West Hamem, ale brzo na to, abych šel spát nebo tak něco. Takže jsem si to zakempil v takovým jednom fajn Starbucksu, dal si opět to největší latté, co měli v nabídce, zpracovával fotky a psal některý z předchozích článků.

Když mě pak v 11 požádali, že zavírají a měl bych jít, přesunul jsem se pěkně ven, kde se dala pořád chytat wifina 🙂 Tak jsem tam proseděl důlek tak do půl 1 a bylo pomalu na čase se přemístit do auta a spát. Zjistil jsem, že wifina měla docela dost dobrej dosah a tak jsem auto přemístil o něco blíže ke kavárně, abych byl online i v autě (proč jsem to jen nezjistil dřív, mohl jsem čučet do netu z pohodlí matrace v autě 😀 ) a někdy v půl 2 usnul.

IMG_3814

Neuteklo moc času a z ne příliš hlubokýho spánku mě probudily červený a modrý policejní světla. Zvedl jsem hlavu, abych se podíval, co se děje a na silnici tak 100-120 metrů stálo policejní auto a naproti němu civilní sedan. Říkám si, že asi chytli nějakýho piráta silnic, což by nebylo tak divný, naopak na Ameriku docela normální.

Náhle se z druhý strany přiřítilo ještě jedno policejní auto, takže ten bílej sedan byl teď blokován z obou stran. Říkám si, že nic extra a jdu zase spát. Ani ne za minutu slyším takovou ostrou ránu, jakoby někdo naboural. Tak jsem zvedl hlavu podruhý a kolem aut vidím nějakej pohyb. Výhled mi zastiňujou keříky, takže nevidím zřetelně. A v tom další rána a hned za ní další. Teď mi to bylo jasný. Ten prudký pohyb osob kolem aut na silnici byl zároveň i přestřelkou. Nevím kdo střílel na koho, ale během nějakých 20 vteřin jsem slyšel sedm nebo osm ran.

Chvíli jsem přemýšlel a potlačoval zvědavost, jestli vylézt a jít se tam podívat nebo ne, ale nakonec jsem zvolil možnost zůstat chvíli s hlavou dole a neriskovat taky nějakou ránu 😀 Zanedlouho jsem se znovu podíval, ale kde nic, tu nic. Prostě všechny tři auta byly fuč, což bylo docela divný, ale bylo to tak. Můžu si tak odškrtnout v seznamu zážitků takovou tu americkou streetovou přestřelku mezi cops a nějakým chuligánem 😀

Ráno jsem se hned vydal na průzkum vily Kurta Cobaina, kde v roce 1994 vstoupil za pomocí kulovnice do Clubu 27. O tom však více v předchozím článku.

IMG_3860

V Seattlu je hodně míst, který navštívit, jako Space Needle, Sky View Observatory, Headquatters Starbucks, stadion Seahawkes, muzeum letectví a tak dále, ale jelikož se tam za pár týdnů vydávám s mamkou, která mi sem přijede na dovču znovu, vyrazil jsem jen na tři místa. Do centrály Microsoftu, k trollovi pod mostem, na kterýho jsem dostal tip od týpka na baru na Den nezávislosti a do Gas Works Parku, kde odkud jsem sledoval předminulou noc ohňostroj, ale chtěl jsem to vidět i za světla.

I když jako fanoušek Applu, musím uznat nezpochybnitelnou účast Microsoftu na tom, kde Apple je, tam kde právě je. Moc se to neví, ale právě Bill Gates kdysi zachránil Stevu Jobsovi zadek, když Apple napumpováním nějakých těch milionů dolarů zachránil před krachem.

IMG_3865

IMG_3874

Když jsem dojel do Redmontu, snažil jsem se najít nějaký návštěvnický centrum, ale kde nic tu nic. Zřejmě moje chyba. Zase mě to tam tolik netankovalo, abych ho hledal, a tak jsem si dal průzkum tý části kampusu, ve kterým jsem zrovna byl. Zaparkoval jsem vedle recruitment centra, kde bylo pro uchazeče o zaměstnání vyčleněno dobrých 80 parkovacích míst. Prošel jsem si nejbližší okolí, viděl ten šrumec a bylo na čase se vydat zase jinam.

IMG_3882

Tak nějak jsem trefil do Gas Works Parku, pořídil tu několik fotek toho typickýho pohledu přes záliv na downtown Seattlu a mohl se jí vydat hledat trolla pod mostem. O němž mi týpek na baru vyprávěl, že tahle postava vychází z nějaký severský mytologie a odkazuje na to, že lidi se bojí dát třeba nohu ndbo ruku z postele, protože by tam náhodou mohlo něco být 😉 Obdoba český mytologie, kde máme například Golema.

IMG_3900

Jakmile jsem i tohle místo viděl a zvěčnil se tu, mohl jsem se pomalu vydat na sever, zpátky k domovským kanadským hranicím.

IMG_3929

Za necelý tři hoďky jsem tam byl. Opět trošičku nervozita, ale taková jinačí, než od dva dny dřív po cestě do US. Fronta byla taky o dost menší a tak už za deset minut dávám celníkovi pas do okýnka, který mi hned říká: „Můžete si sundat ty sluneční brýle?“ 😀 Následuje série otázek, co jsem tam dělal, jestli jsem něco nakupoval, s kým jsem se tam potkal a tak podobně. Ale prošel jsem. Dost úleva a byl jsem „doma“.

IMG_3935

IMG_3937 (1)

Další hodinka a půl do Vancouveru, kde jsem si nemohl nechat ujít návštěvu místního Hard Rock Cafe. Není to obvyklý HRC jako všude jinde, ale skutečně obrovský casino s neméně tak velkým barem. Dal jsem si nealko pivo (nojo, řídil jsem), prošel si to celý a samozřejmě koupil tričko. Nevím, kolik už jich teď mám, ale jistý je, že už jich je přes 20..pokaždý z jinýho města někde na světě 🙂

IMG_3940

IMG_3944

IMG_3947

IMG_3949

IMG_3954

Když jsem pak dorazil k Jurovi do downtownu na byt, hned padl návrh, jestli nechci jít s partou na pláž popít a pokecat. Neváhal jsem ani sekundu. Sledovat ten západ slunce nad Tichým oceánem, popíjet pivo a víno, sedět v písku, klábosit nebo koukat na projíždějící paddleboardisty je fakt pohodička a maximálně jsem si to užil 🙂

IMG_4005

FullSizeRender

Říkal jsem, že cestu z Vancouveru do Calgary nechám na samostatný článek, ale zase, než bych měl čas na jeho napsání by mohlo trvat dlouho, mám v záloze spoustu materiálu na další články o tom, jaký další zážitky nastaly po tomhle tripu a hlavně by ani nebylo o čem moc psát, protože se ráno sedlo do auta a za 12 hodin dojelo do Calgary.

IMG_4062

Den před odjezdem si kamarádka všimla, že jsem taky ve Vancouveru, tak mě kontaktovala s dotazem, kdy se budu vracet do Calgary, že by se ráda svezla, aby se nemusela hledat další možný spoj. Nějak jsme se domluvili a já byl rád, že nepojedu sám. Přeci jen je fajn se na tak dlouhý cestě za volantem vystřídat, abych si mohl odpočinout a nemusel kvůli tomu zastavovat a ztrácet tak drahocenný čas, neboť jsem chtěl přijet ještě ten den. Úkol se podařil a já tak ukončil nejlepší roadtrip mýho života, kdy jsem si jel kam jsem chtěl, kdy jsem chtěl a spal jsem kde jsem chtěl, čili můžu říct, že ten můj spontánní nápad ze dne na den vyrazit na předem neurčený počet dní prakticky neznámo kam, byl jeden z nejlepších, jaký jsem kdy dostal 🙂

Na závěr malá série fotek z tý cesty z Vancouveru, přes Rocky Mountains až sem do Calgary 🙂

FullSizeRender

IMG_4078

IMG_4129

IMG_4212

..:: THE END ::..

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s