Tak jo, před dalším pokračovaním v cestování zase jedna vsuvka 🙂

Nevím, čím to je, ale ve sprše mě vždycky napadají ty nejlepší nápady. Fakt bez ironie. Jestli ta tekoucí voda nebo co 😀 Takže teďka mě napadlo, že bych mohl popsat rozdíly mezi Kanadou a Amerikou (čti Spojenými Státy). A jak mě to tak najednou proboha napadlo? Včera byla májka a jak jsem se s těma všema lidma tam od nás ze vsi rok a půl a víc neviděl, tak všichni ty klasický věty typu: „zdar američane nebo jak bylo v americe, cestovateli, ty si projel kus světa“ a podobně.

Je mi ale pak trochu hloupý furt někomu vysvětlovat ten obrovskej rozdíl mezi „Amerikou“ a Kanadou a pak doplňovat, že pod pojmem cestovatel si představuju fakt něco jinýho. Páč ofiko mám projeto jen 7,62 procent světa, což faaaakt není moc. Je to sice asi půlka států v USA, západní Kanada křížem krážem, koooooousíček Mexika a významná část Evropy. Ale nebyl jsem třeba v Africe, Austrálii ani Asii a těch 92 procent je skutečně o hodně víc, než necelých 8 😀

Trochu jsem se pojmu „cestovatel“ mohl přiblížit, kdybych na začátku března nenechal záměrně propadnout pracovní víza na Nový Zéland. Nojo, měl jsem je. Stálo mě to velký peníze, byl jsem fakt šťastnej, že je mám, ale prostě jsem tam neodjel. Zéland je určitě naprosto famózní země, lidi tam budou strašně v pohodě, tak proč jsem tam proboha neodjel. Bylo to dilema, ale nakonec převážilo racionálno-hlava nad emotivností-srdce.

Spousta lidí mi říkala, ať tam tyvole!! jedu, protože mít ty víza, to je prostě sen, ale není mi už 21. Kdyby mi bylo ještě třeba 24, tak vyjedu hned, takže teď bych tam byl a někde kempoval v autě, dělal si na vařiči chálku, hákoval někde v sadu nebo zase na stavbě a asi by mi nic nechybělo a myslím, že bych tak byl určitě docela šťastnej, protože k životu potřebuju opravdu málo materiálna. I máma mi říkala, ať vyrazím, protože na Zélandu ještě nebyla a jak jí znám, tak by za mnou určitě přijela na dovču 😀

Jasně, jsou lidi, kteří cestují i po třícítce, i takoví mezi mými přáteli jsou, ale jsem asi nějak přirozeně nastavenej jinak. Začal jsem prostě pozdě. Poprvý jsem někam ven na delsí čas vyjel ve 23 letech – do Londýna pracovat na olympiádu. V Kanadě s námi byl kluk, kterej na ten rok pryč od maminky a tatínka vypad v 19ti letech a má můj obdiv, protože tak to má být. Já až budu mít potomka a svět bude aspoň trochu podobnej jako dneska, to si pište, že ho ve dvacíti pěkně vypakuju na zkušenou na druhej konec světa- žádnej mazánek to rozhodně nebude. Pak až se půjde flákat na vejšku 😀

Single?

I když věk je jen číslo a každej je tak starej, jak se cítí, tak já se cítím na to, že single kluk chvíli před 28. narozeninama má nejvyšší čas začít nějak normálně a dospěle fungovat. Dělat zázemí pro svou budoucí rodinu. Takže práci mám v televizi dobrou, baví mě a jsem spokojenej, jen je časově sakra náročná. Pak ještě jednu – reportáže a rozhovory z koncertů, což mě fakt hodně baví. Bydlení mám skvělý, spoustu kamarádů kolem sebe, sportovně-pracovní lifestyle, takže jsem svým způsobem tak nějak spokojenej.

Jen ten single život prostě není pro mě no. Já vím, že je to teď móda, zvlášť tady v tý Praze, být single užívat si a bla bla bla. Jen já tomu prostě nerozumím. Člověk přece nemůže být úplně sťastný, když je sám. Nebo aspoň já nejsem. Budu, až budu mít vedle sebe naprostou „soulmate“, se kterou budu chtít všechno sdílet a ona se mnou 🙂 Přesně tak, jak to bylo s Audrey…ale k tomu až někdy později…

Je toho moc

K tomu všemu s kamrádem vymejšlím, jak něco, co jsem okoukal v USA a v Kanadě, přenést do českýho prostředí. Nebudu rozhodně říkat co, ale když to vyjde, tak to bude úplně jiná životní liga – tak uvidíme, ale jdeme za tím 🙂 Tak nám prosím držte palce ať je to cokoliv 🙂 A shodou náhod jsme dneska (psáno 1.května) ještě s jedním jiným kamarádem přišli na věc, která právě v USA funguje výborně a tady to prostě není, čili je přede mnou další projekt, z něhož cítím skutečně velkej potenciál, jak ho umístit na český (potažmo višegrádský) trh. Ale tam je to teprve nástřelovej začátek.

Říkáš si, jak to všechno stíhat? Práci, sport, kamarády a k tomu partnerku. Jednoduše – všechno je to o práci s časem a o prioritách. TOTÁLNĚ nesnáším frázi: „nemám čas“, protože času máme během dne každej na celým světě na vteřinu stejně, záleží jen jak s ním kdo naloží a jak si určí priority. A když někdo pravidelně v našem věku upřednosňuje zábavu před partnerem, tak je potřeba hledat zase jinde, co si budeme povídat, protože to prostě není zralý partner, ale to se v Praze těžko hledá někdo trošku normální 😀 Tuhle jsem třeba slyšel takovou zajímavou myšlenku a ačkoliv fakt nejsem věřící, tak se mi ta teze dost líbí. Kdysy byly dva duše v jednom těle. Pak je Bůh rozdělil a ty duše se prostě po tom světě hledají. A když se najdou ty dvě, které byly dřív spolu, tak tam teprve to bude fungovat navždy 🙂

USA vs Canada

No, trochu jsem se rozvášnil tím úvodem, co? 😀 Ale uvedl jsem tak nějak všechno to, proč se za cestovatele, i když to oslovení beru jako příjemný kompliment, fakt nepovažuju. No, ale přejděme k povídání o tom, jak subjektivně vidím rozdíly mezi tou „amerikou“ a Kanadou.

Technickejch rozdílů tam moc není. Převážně se mluví anglicky, jih USA okupuje španělština, východ Kanady je francouzskej. Jezdí se vpravo, platí se dolary, je jedna federální vláda s menšími celky – státy, provincie, který mají svojí exekutivu. Do obou zemí před několika stoletími vpadli Evropani a sebrali půdu Indiánům a tak podobně, ale tam ten výčet toho hlavního, co mají obou územně správní celky společnýho, končí.

Víte, jakej je rozdíl mezi Kanaďanem a Američanem. Kanaďan je neozbrojený Američan se zdravotním pojištěním 🙂

Myslím, že to srovnání si tak nějak dovolit můžu. V USA jsem byl osm měsíců, v Kandě dvanáct. Když se mě někdo ptá, jakože se ptá často, kde bylo líp, není na širým světě snazší otázky. Rozhodně v Kanadě! Ta země je fakt jinde, než Státy.

Opakuju, že tohle píšu ze svých osobních zkušeností a spouuusta lidí to může přesně naopak. Pro mě je na prvním místě, co se života týče Kanada, pak sakra dlouho nic, pak Česko, a hned za ním USA. Americkej sen, vážení, už fakt neexistuje 😀 Ale Trumpem to není. Stojí to za hovno už od konce vlády Billa Clintona. Bush v tý likvidaci pokračoval a Obama to dojebal úplně 😀 Co s tím uncle Donnie provede, se teprve uvidí.

Když jsme u tý vlády. Tak rozdíl je v dnešní době víc, než zřejmej. Zatímco Trump se snaží USA izolovat, ať má k tomu jakýkoliv důvody, fešáček Trudeau – kanadský premiér , jde opačnou cestou, cestou multikulturalizace a dobrovolným nataháváním lidí ze středního východu. Za sebe si myslím, že ani jedna z těhdle dvou cest není dobrá, protože obě jsou svým způsobem extremistický. Třeba kanadský Vancouver je v hajzlu úplně – tam potkat bílýho, to aby člověk pohledal – ne nadarmo se říká, že Van je nejvýchodnější asijský město :D, v Torontu je to podobný. To bychom měli první velký rozdíl.

Kanada je země, která se z mýho pohledu tak nějak snaží kombinovat ty lepší stránky kapitalismu s těmi reálnějšími aspkety evrospkýho socialismu. Ať s tím souhlasíš nebo ne, Evropa – myslím tím teďka Unii, je sakra sociální prostředí. Největší rozdíl je ve zdravotním pojištění. Je to strašně obsáhlý téma, na který by se dala napsat celá studie a určitě už takových bylo napsáno dost, ale tak nějak ve zkratce.

V USA je zdravotnictví prostě byznys. Velkej, drahej a tvrdej byznys – až potom starost o člověka a jeho zdraví. Nemáš pojištění, nevadí, nenecháme tě umřít – to se neboj, ale abys to pak zaplatil, musíš prodat barák, ledvinu a plíci, takže stejně umřeš 😀 A kdo chce mít kvalitní zdravotní pojištění, tak cáluje a cáluje – úplně nesmyslný částky. Obamacare? Hovadina 😀 Američani to prostě mají tak, že žijou v pohodě bez zdravotního pojištění a když na to přijde, tak pak s tím nějak bojujou a nikdo je nedonutí ho povinně mít.

Zato v zemi severně od 49. rovnoběžky je to vlastně podobný, ale přitom úplně jiný. Nevím úplně přesně, jak je to ve východních provinciích, ale budu je srovnávat s Britskou Kolumbií na západě – co jsem tak zaregistroval, je to podobný. Něco málo zaplatíš – zhruba částku, která se rovná půldennímu výdělku, takže přibližně stejně jako v Čechách a si v klidu. Liší se to provincie od provincie. Jedinou výjimku pak tvoří Alberta, kde jsem bydlel. Tam komplet všem rezidentům plně hradí zdravotní pojištění provinční vláda. Respektive platí ho ty mega ropný společnosti, který těží na severu a tímhle způsobem tak nějak kompenzujou to, že si z tý země něco berou.

Na závěr bych řekl, že lifestyle a taková ta pohoda života je v Kanadě o několik levelů výš. V USA, v těch místech, který jsem měl možnost poznat jsou lidi o hodně línější a pohodnější. Jako taky to má svoje kouzlo, o tom žádná 😀 ale jsem spíš zastánce toho kanadskýho způsobu, kde se každej o sebe víc stará a každopádně mnooohem víc sportuje. Tam fakt každej dělá nějakej sport a když ne sport, tak aspoň pravidelně běhá nebo jezdí na kole nebo chodí cvičit.

Jo a Kanaďani mají lepší hokejisty 😀

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s